Ruská válka neprobíhá jen na ukrajinském bojišti, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov otevřeně říká, že se „jedná o pokus vytvořit nový mezinárodní řád“. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci proto značné znepokojení vyvolával postoj mimozápadních zemí, které jsou v odsudku Putinovy agrese zdrženlivé a mnohdy neutrální či přímo proruské. O postoji Afriky jsme mluvili s Fontehem Akumem, ředitelem největšího afrického bezpečnostního think tanku Institute for Security Studies.
Pocházíte z Kamerunu. Jaké dopady má válka na Ukrajině na vaši zemi?
Nesoustředil bych se na jednu zemi, dopady jsou citelné po celé Africe. Válka přišla v době, kdy se oblast Afrického rohu vzpamatovávala z velkého sucha a západ Afriky trpěl masivními povodněmi. Takže válka, která zkomplikovala dodávky hnojiv a pšenice z Ruska a Ukrajiny, se navrstvila na probíhající klimatickou krizi. Současně pociťujeme globální inflaci, ceny hnojiv a pohonných hmot prudce stouply zrovna ve chvíli, kdy se hodně mluvilo o potřebě zvýšit produktivitu afrického zemědělství. Těžko prokázat přímou souvislost, ale faktem je, že v době pandemie na kontinentu také prudce vzrostl počet vojenských převratů. Afrika se kvůli kombinaci pandemie, změn klimatu a války stala mnohem zranitelnější.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
