Zpátky do budoucnosti
Nadčasové ekonomické nápady se z Česka do globálních učebnic prosadí málokdy. Kuponová privatizace k tomu měla v jednu chvíli našlápnuto, avšak nakonec jen rozšířila dlouhý seznam pokusů k neopakování. Naopak mnohem méně ambiciózní majetkové restituce si možná své zahraniční studenty najdou i v budoucnu.
Na první pohled restituce nevypadají příliš úspěšně. Stále zbývá dořešit tisíce případů a některým reálně hrozí, že majetek bude v soudních tahanicích déle než v komunistickém područí. Opakované skandály kolem manipulací s lukrativními pozemky jsou také živou připomínkou divokých devadesátek.
Nicméně, v mezinárodních srovnáních si české restituce nevedou tak špatně. To, že vůbec existují, je první velké plus, neboť řada posttotalitních demokracií na majetkové kompenzace rezignovala v daleko větší míře. Navíc vracet po desítkách let nespravedlivě zcizený majetek je složité a trvá to nepředstavitelně dlouho kdekoli.


Nový Zéland se snaží o majetkové restituce maorským občanům, jejichž půdu neoprávněně vyvlastnili kolonisté. Restituce mají o století delší záběr, neboť se vztahují ke smlouvě z roku 1840, kterou podepsali maorští náčelníci s britskou korunou ve Waitangi. Ta byla následně porušována v konfliktech a podvodech, až Maorům zbylo méně než deset procent půdy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















