Pohled na klidné, ledově modré vody obrovského jezera Titicaca ve výšce zhruba 4000 metrů nad mořskou hladinou patří bezpochyby k nejsilnějším zážitkům v Latinské Americe. Mír ale v těchto horách nepanuje ani náhodou. Právě peruánská provincie Puno na jeho březích se stala v uplynulých týdnech epicentrem rozsáhlých protestů peruánského venkova a provincií, jež zanechaly v ulicích měst 50 mrtvých a koncem minulého týdne stahovaly smyčku okolo hlavního města Limy. Třiatřicetimilionové Peru je v tuto chvíli zemí na pokraji chaosu.
Povstání začalo už v prosinci, když se tehdejší prezident Pedro Castillo pokusil rozpustit peruánský kongres a začít vládnout jen prostřednictvím dekretů. Prezidentskému pokusu o převrat předcházela snaha kongresu o jeho odvolání, již několikátá, tentokrát ale dost možná směřující k úspěchu. Castillo byl tragický prezident, za 16 měsíců vlády vystřídal osm desítek ministrů, často vlastních kamarádů a naprostých amatérů, jakým byl ostatně i on sám, vesnický učitel základní školy bez jakýchkoli předchozích politických zkušeností. Když byl obviněn z pokusu destabilizovat ústavní pořádek a převezen do vězení, Peru si muselo oddechnout, řekli byste si. Jenže tomu tak není.
Přímo volený Pedro Castillo se skutečně na první pohled ocitl na vrcholu peruánské moci „omylem“, jako výsledek populistické kampaně podporované tamní komunistickou stranou. Na druhý pohled už je situace složitější, hovoříme totiž o zemi, v níž zkorumpovaná elita z…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
