Uklizeno až do smrti

Hned jak se ráno probudíte, dejte se do úklidu. Nenošené oblečení, nečtené knížky, sbírka památečních magnetek a fotky, u kterých už moc nevíte, kdo na nich vlastně je. Vytřídit, vyhodit. Je to těžké a trochu smutné. Ale ještě smutnější by bylo, kdyby to museli dělat vaši nejbližší, až zemřete. Takhle se na domácí nepořádek dívá metoda zvaná životní úklid. A jestli vám to sousloví přijde chmurné, porovnejte ho s originálem. Původně je to döstädning čili předsmrtný úklid.

Ale jinak je to trend převážně radostný, který má naopak chmury rozptýlit a přinést do duše klid. Vymyslela ho Švédka Margareta Magnusson, které je letos osmdesát devět let. Už před časem napsala knihu Gentle Art of Swedish Death Cleaning. Česky vyšla pod názvem Životní úklid a s podtitulem Do hrobu si ten nepořádek přece nevezmete, což dobře vystihuje její filozofii. Nechat tu po sobě svým potomkům hromadu krámů, která naplní skříňovou avii, přece není cílem života. Proto je lepší si uklidit už teď – a čím dříve, tím lépe, ať si člověk ten pořádek užije ještě za života. Kdo chce vědět více, knížka je stále v prodeji a teď podle ní vznikla televizní show na Peacock.tv, která nejspíš do Česka rovněž dorazí.

Samozřejmě, myšlenka to není nová. Ví to tak nějak každý a připomene se nám to, kdykoli brouzdáme po sociálních sítích. Jsou plné cleanfluencerů, tedy lidí, kteří nás učí čistotě a pořádku. Začala s tím japonská mistryně úklidu Marie Kondo, která dobyla svět myšlenkou, že člověk má vyhodit vše, co mu v rukou radostně nejiskří. Uvažuje vlastně podobně jako Margareta Magnusson, které proto přezdívají Kondo pro seniory.

Cleanfluencerek je ovšem mnohem víc. Snad nejpopulárnější je krásná Mrs Hinch, která ohmatané dveře vyhoubičkuje aviváží, pánvičku naloží do octa, na matraci nasype sodu bikarbonu a všechno vyčistí dočista do čista. Zajímavá je také Auri Kananen, která uklízí zanesené byty a vypráví příběhy jejich obyvatel, které jsou často podobně dramatické jako hromady odpadků v jejich kuchyni.