Jak se rodí násilí

Ladislav Vrabel, který se proslavil organizováním protivládních demonstrací, byl odsouzen za šíření dezinformací. Dostal čtyřměsíční podmíněný trest, protože tvrdil, že česká vláda chce proti Rusku použít jaderné zbraně, a tak se následně staneme terčem odvety. Vrabel sice tvrdí, že je obětí politického procesu, ale to je hloupost. Soudce správně došel k závěru, že některé dezinformace mohou u veřejnosti vyvolat paniku. Vrabelův výrok navíc posuzoval v kontextu jeho dalších vyjádření, aby vyloučil omyl.

To je příkladný postup a je třeba ho přivítat. Svoboda slova musí být široká, dokonce i pro lidi, kteří říkají nesmysly. Ale vše má své hranice. Nicméně soudní rozhodnutí by mělo stát až na konci boje proti dezinformacím a konspiračním teoriím. Mnohem důležitější je dělat vše pro to, aby jim věřilo co nejméně lidí.

Zřejmě už nenajdeme příliš mnoho příčetných lidí, kteří by si riziko profesionálně vyráběných a šířených lží neuvědomovali. Proto přibývá studií, výzkumů a analýz, jak s nimi bojovat. Receptů se pochopitelně objevuje mnoho a názory na správnou taktiku se liší, ale stále více odborníků říká, že přesvědčit ty, kteří uvěřili dezinformacím, je téměř nemožné. Mnoho lidí sdílí své zkušenosti, jak se nedokáže domluvit se svými nejbližšími v rodinách a žádné přesvědčování nefunguje. Nemusejí si nic vyčítat, protože to je vědecky doložený jev.

Například experti nedávno zveřejnili studii v časopise PLOS One, ve které analyzovali, co jsou nejúspěšnější strategie v boji proti dezinformacím. A mimo jiné uvádějí: „Jedním z nejdůležitějších zjištění našeho výzkumu je, že tradiční ověřování faktů a protiargumenty jsou nejméně účinnými prostředky boje proti konspiračním přesvědčením. Zjistili jsme, že nejúčinnějšími strategiemi jsou preventivní opatření, jako je vystavení účastníků protiargumentům dříve, než se setkají s dezinformacemi.“

Znovu se tak potvrzuje nenahraditelnost kvalitního vzdělávání. Vědci totiž dodali, že nejlepší prevencí je rozvíjení kritického myšlení. A jsme znovu u toho, proč potřebujeme i humanitní obory, které se v Česku podceňují a špatně financují.

Zkoumání vlivu lží a následné radikalizace společnosti pokračuje na všech frontách. Ve Spojených státech mají dost materiálů ke studii dalšího stadia šíření dezinformací – nástupu násilí. Zajímavě se tomu věnuje text v časopisu The Atlantic Jak příbuzní mohou vyrábět radikály. „Ze zhruba tisícovky osob, které byly obviněny z účasti na útoku na Kapitol 6. ledna 2021, byla téměř čtvrtina obviněna společně s příbuzným nebo partnerem. Obviněními se prolínají nejrůznější další blízké osobní vztahy: dva spolubydlící z Ohia, kteří se znají od dětství, tři kamarádi ze střední školy ze Severní Karolíny, tři mariňáci z Camp Lejeune, muž z Floridy a jeho pastor, elektrikářský učeň a jeho šéf. Tradiční představa o radikalizaci je, že ideje přitahují lidi k extremistickým hnutím a k násilí, které tato hnutí páchají. Většina stoupenců se však nikdy nedostane dál než k četbě manifestů, sledování videí nebo se na internetu propadnou do světa alternativní reality. To, co velmi často odlišuje ty, kteří se dopouštějí otevřeného násilí, jsou jejich osobní vazby na ostatní členy hnutí. Protože ačkoli jsou extremistická hnutí ideologická, extremistické násilí se ukazuje jako nápadně sociální,“ píše historik Kevin Boyle.

Uvidíme, co se v následujících letech o sobě ještě dozvíme.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor