Česko-polské přátelství kvete, ale přežije podzim?

Když spolu český premiér Petr Fiala a jeho polský kolega Mateusz Morawiecki před týdnem družně bok po boku sledovali zápas národních fotbalových týmů v Praze, většina zdejších médií jejich společnou účast na sportovní kratochvíli nepřehlédla: dá se na ní totiž dobře ilustrovat idyla, jaká aktuálně panuje v česko-polských vztazích. Pomohl tomu i čerstvě zvolený prezident Pavel, který do Varšavy vyrazil hned na svou druhou zahraniční cestu (a sklidil tam úspěch). Hlavní roli ale hraje Fialova vláda, a hlavně vstřícnost, kterou premiérova ODS chová k představitelům polské vládní, na unijní scéně ovšem pro své autoritářské vize kritizované strany Právo a spravedlnost (PiS).

Slabost ODS pro PiS má svoje kořeny v europarlamentu. Jejich europoslanci spolu tvoří jednu poslaneckou skupinu a obě strany si dlouhodobě rozumějí ve skepsi k unijnímu projektu a k dalšímu sbližování členských zemí. Europoslanci Jan Zahradil a Alexandr Vondra ale nejsou v ODS jediní, kdo má k současné polské vládnoucí elitě blízko. Pro premiéra Petra Fialu byla důležitá cesta do válečného Kyjeva loni v březnu, kde s ním byl i premiér Morawiecki, a na tomto zážitku stojí jejich vzájemná důvěra. Spojenectví utužuje fakt, že i umírněné křídlo ODS sdílí s PiS euroopatrnost, ale především totožný postoj k nejdůležitějšímu politicko-bezpečnostnímu tématu dneška, ruskému vpádu na Ukrajinu.