Tvář války, která Česko po ruské invazi na Ukrajinu čeká, a jak se jí postavit. To bylo téma, o němž debatovali politici a šéfové bezpečnostních institucí na posledním zasedání Bezpečnostní rady státu. Necháme-li zatím stranou ruský přímý vojenský útok, který je v tuto chvíli považován experty za spíše nepravděpodobný, hrozí Česku ze strany ruského diktátorského režimu zesílení přípravné války „jinými prostředky“. Za hlavní bezpečnostní rizika jsou proto teď považovány dezinformace, kybernetické útoky, strategické ruské investice v Česku a případná závislost české armády na ruských zbraních. Jsou to ničivé hrozby, i když jejich dopad není ani zdaleka tak hmatatelný, jako když vystřelená raketa utrhne střechu pražského hlavního nádraží.
České letouny pro ruské speciální síly
Experti z Bezpečnostní rady státu (BRS) se shodují v tom, že možný Putinův útok na Česko nebudou provázet rakety, ale počítačové viry. Ty by mohly ochromit – jak v pátek varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) – chod úřadů, nemocniční péči, mohly by cílit na jaderné elektrárny nebo ministerstva. Zatím jsme v tomto ohledu zažili jen zkoušky v podobě například ochromení benešovské nemocnice, ale podle BRS je podobný útok velkého rozsahu možný a od Ruska očekávatelný.
Součástí ruské armády je totiž podle zpravodajských služeb i několik jednotek specializovaných na kybernetickou válku. Ta má mnoho podob. Třeba v půli února zaútočili hackeři na ukrajinské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
