Americký filozof, básník a mystik přírody Henry David Thoreau ve svém Deníku píše, že „zvuk je bublina na povrchu ticha, která hned praskne“. A podobně jako půda se podle něj i ticho vyznačuje různou hloubkou a úrodností. Francouzský historik Alain Corbin ve svých nedávno česky vydaných Dějinách ticha rozebírá různé autory od zmíněného Thoreaua po francouzského nobelistu Patricka Modiana, přinejmenším jeden výzkumník ticha ovšem zůstal stranou. Je jím americký spisovatel Don DeLillo, jehož stručnou prózu Ticho v překladu Aleny Dvořákové právě vydalo nakladatelství Argo.
DeLillo je žijící klasik, ale v Česku neměl štěstí na nakladatele. I kvůli tomu zde jeho jméno nezdomácnělo tak jako třeba to Cormaca McCarthyho, jeho generačního vrstevníka. Osm DeLillových románů v češtině vydalo pět nakladatelů a například Bílý šum, dílo, kterým se DeLillo proslavil, má pověst snad nejhoršího porevolučního překladu z angličtiny vůbec. DeLillovi se tak ulevilo, až když se po Votobii, BB artu, ale i Odeonu, který zanedbal redakci Cosmopolis, dostal do edice angloamerických autorů (AAA) v Argu. Ta před sedmi lety přinesla DeLillovy vynikající povídky Anděl Esmeralda, nyní vychází Ticho a příští rok se nového překladu dočká i Bílý šum, který se, mimochodem, v lednu objeví také jako film na Netflixu.
Plíživé hrozby
Ticho je dosud poslední, a možná vůbec poslední autorovou prózou. Mluvit o próze je v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
