
Za devět měsíců ve vedení vládního úřadu nikdo díru do světa neudělá a neudělala ji ani ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Nepatřila k výrazným tvářím Fialovy vlády, na druhou stranu expertní komunita od ní čekala návaznost na předchozí vedení Richarda Brabce nebo zdárné řízení českého předsednictví EU a to Hubáčková naplnila. Minulý týden ovšem oznámila, že ze zdravotních důvodů ve funkci končí.
Na volné místo nastoupí její spolustraník Petr Hladík a ani v jeho případě se nečeká to, čeho se ochrana přírody při výměnách ministrů vždy nejvíc obávala – názorových přemetů a změn. Především jde o předpokládanou volbu. Hladík už nabídku po volbách dostal (jako otec pěti dětí ji odmítl s poukazem na rodinné důvody) a na ministerstvu se čekalo, že po skončení evropského předsednictví lidovecký expert na životní prostředí přece jen přijde. Nástup se nakonec urychlil.
Hladík nepochází z ekologické komunity (vystudoval informatiku na Masarykově univerzitě) a je v dobrém slova smyslu kariérní politik.


Ve dvaceti šesti letech se stal členem lidové strany a radním brněnské městské části, ve třiceti brněnským zastupitelem, ve třiceti dvou náměstkem primátora, ve třiceti pěti místopředsedou KDU-ČSL. Vstup do vlády ho zastihuje coby osmatřicátníka, ale ani to z něho nedělá nejmladšího ministra, tím zůstává Jan Lipavský.
Hladík tedy dělal posledních šest let prvního náměstka brněnského primátora, později primátorky a těší se pověsti inteligentního manažera se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















