Vláda mikroorganismů
Úmrtí předsedy Evropského parlamentu minulý týden vyvolalo vlnu spekulací, zda odchod Davida Sassoliho, který se léčil s rakovinou, neurychlila budova, ve které pracoval. Sassoli totiž loni v září onemocněl zápalem plic vyvolaným bakterií rodu Legionella. Nemoc, kterou způsobuje, legionelóza, byla poprvé popsána u členů Americké legie v USA – odtud název –, kteří se v roce 1976 sjeli na třídenní konvent do jednoho hotelu, a poté retrospektivně potvrzena u vojáků vracejících se ze druhé světové války. V posledních letech byla ovšem Legionella opakovaně potvrzena v potrubí unijního sněmu. Sassoli proto už v listopadu, kdy veřejně mluvil o svojí hospitalizaci s legionelózou, čelil dotazům, zda bakterii nechytl tam. Tehdy to odmítl, v době nákazy se Legionella údajně ani v jedné budově EP nepotvrdila. Stín pochybnosti ale zůstal.
Zejména proto, že štrasburské i bruselské sídlo EP se s neviditelným organismem potýká už celá desetiletí. Legionella se přenáší aerosolem a má ráda stojaté vody. Protože kohoutky ve Štrasburku se roztočí vždy jen na čtyři dny v měsíci během zasedání, poskytují jí tamní trubky ideální domov (v Bruselu je větší ruch, ale pořád menší než ve srovnatelných budovách). Dodávka teplé vody z bojlerů ve Štrasburku byla poprvé přerušena už záhy po inauguraci sídla v roce 1999 a od roku 2017 neteče teplá voda nastálo tam ani v Bruselu. Pokud se chtějí europoslanci osprchovat, mohou pouze studenou vodou z městského řádu; pít…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
