Velký evropský armagedon
Američané zapomněli, jak nebezpečné jsou i dnes jaderné zbraně
Američané mají za sebou dlouhé období, kdy nemuseli na jaderný konflikt vůbec myslet. Studená válka skončila před třiceti lety, když se rozpadl Sovětský svaz a nahradila ho Ruská federace a několik dalších zemí. Čína tehdy ještě nebyla významnou jadernou mocností a severokorejská jaderná zbraň byla jenom abstraktní hrozbou. Obavy, že by v Evropě mohlo dojít k rozsáhlému konfliktu, jenž by se vystupňoval až do podoby jaderné války, se tak postupně vytratily.
Dnes by čínský jaderný arzenál dokázal zničit většinu území USA. Severní Korea má vlastní zásoby nukleárních zbraní. A Ruská federace, která sovětský jaderný arzenál zdědila, rozpoutala zásadní konflikt s Ukrajinou. Na počátku války uvedl ruský prezident Vladimir Putin jaderné síly do stavu zvýšené pohotovosti a varoval Západ, že vměšování do jeho invaze „bude mít důsledky, jaké nemají v dějinách vašich zemí obdobu“. Nemyslitelné se najednou zdá být opět možným.
Bývaly časy, kdy se obyvatelé Spojených států jaderných zbraní obávali. Realita jaderné války bývala v jejich životech neustále přítomna, jaderný konflikt byl synonymem apokalypsy a vstoupil do amerického povědomí nejen prostřednictvím zpráv a politických projevů, ale také populární kultury. Obecenstvo v kinech se v roce 1964 smálo, když sledovalo, jak Peter Sellers ve dvojroli prezidenta a jeho zlotřilého poradce Dr. Divnolásky nezadržitelně klopýtá k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
