Menstruátoři

I v relativně tolerantních státech s vysokým zastoupením sexuálních menšin, jako je New York, se jako transgender nebo nebinární identifikují jen asi tři procenta populace. I bigotní člověk tudíž nemá důvod se tématem příliš zabývat – v každodenním životě jistě narazí na milion skutečných kalamit, ale na situaci týkající se trans žen nebo mužů buď nikdy, nebo ojediněle. Přesto téma v konzervativcích rozdmýchává divoké emoce a i mezi liberály se trans práva často řeší, jako by to byla jediná priorita. Věřím, že do toho, jakou má kdo identitu, co dělá se svým tělem nebo co cítí, nikomu nic není, a trans práva za prioritu považují také. Ale mediálně vděčné téma by nemělo zastínit priority další.

Jelikož se zabývám rovností a ekonomickou i právní situací žen ve světě, všímám si nově snah vyjádřit se k problematice trans osob v každé ekonomické zprávě o postavení žen nebo v doporučeních pro zdravotnická zařízení. Ve snaze zmírnit (velmi reálnou) diskriminaci těch, kteří prošli nebo projdou tranzicí, ale mohou například mít dále děti nebo menstruují, začali mnozí odborníci používat rádoby neutrální výrazy jako „menstruující lidé“, nebo dokonce „menstruátoři“, „lidé, kteří rodí“ či „kojící osoby“. Záměr chápu, ale z praxe vím, že útisk žen je všude dost šílený, a zaslouží si tudíž ničím nezčeřenou pozornost i odpovídající finanční podporu.

Když nedávno do The New York Times napsala Pamela Paul komentář o tom, že technokratický jazyk tohoto typu redukuje ženy na jakési stroje…