Nejdražší muž ve službách státu

Najít nějaké vítěze dosavadního zdražování energií není snadné, pár jich však vykrystalizovalo minulý týden velmi zřetelně. Státem ovládaná společnost ČEZ, spravující většinu zdejších elektráren, drátů i odběrových míst, vydala před blížící se valnou hromadou přehled o loňských odměnách pro management. A ty, ruku v ruce s růstem cen elektřiny a s výsledky podniku, rostou.

Dlouholetý šéf firmy Daniel Beneš, působící v jejím čele od roku 2011, dostal za loňský rok dohromady bezmála 35 milionů korun. Navrch – aniž by se o této složce dosud nějak zvlášť intenzivně mluvilo – má nárok na výkonnostní odměnu závislou na dalším vývoji kurzu firemních akcií. Ta mu může výhledově vynést další desítky milionů.

Žádný oficiální žebříček neexistuje, ale z Beneše se vzhledem k výši odměn a výsadnímu postavení firmy stává velmi pravděpodobně nejlépe placený muž ve službách státu. Do čísel ČEZ je takto detailně vidět teprve druhým rokem díky novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu, podle níž musejí firmy s akciemi na burze každoročně vyhotovit „přehlednou a srozumitelnou zprávu“ zachycující „úplný přehled odměn“ pro nejvyšší vedení.

Pro jiné státní podniky taková povinnost neplatí. ČEZ zprávu letos vypracoval na 36 stránek, dokument ale vedle přinášených odpovědí otvírá i celou řadu otázek. Je odměna adekvátní? Jak se vůbec vypočítává, kdo o ní rozhoduje? Jak stát odměňuje další lidi v podobných manažerských pozicích a co od firem, potažmo jejich managementu, vlastně očekává?

Úkolem je vydělávat

Benešův výdělek byl loni přesně 34 milionů a 847 tisíc korun a skládal se ze dvou složek. Fixní roční plat činil 12,9 milionu, zbytek tvořila „roční odměna závislá na plnění ukazatelů výkonnosti“.

Výkon manažerů se v ČEZ posuzuje více měřítky. Vedle fixního platu má každý z členů představenstva předepsané „individuální úkoly“, které schvaluje rok předtím dozorčí rada podniku obsazená kompletně lidmi nominovanými za stát a z menší části za odbory. Podstatou úkolů je – tak jako v jiných korporacích – dovést firmu k co nejlepším výsledkům. Ve veřejné zprávě o odměňování jsou ovšem tyto úspěchy popsány jen velmi vágně. Beneš měl svých úkolů šest, mimo jiné „trvale zvyšovat bezpečnost a zajistit podmínky pro dlouhodobý provoz jaderných elektráren“ nebo „efektivně komunikovat strategii a aktivity Skupiny ČEZ a zachovat pozitivní obraz Skupiny ČEZ v očích české veřejnosti“. Jak se plnění takových měkce znějících cílů počítá, to už veřejná zpráva neříká – lze se z ní dozvědět jen to, že generální ředitel loni splnil svou normu na 100,4 procenta.

ČEZ podrobnosti těchto výpočtů nechce sdělovat. „Ve zprávě o odměňování nejsou uvedeny tyto detaily z důvodu, že se jedná o velmi obsáhlé a zejména citlivé informace, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy společnosti,“ uvádí v odpovědích na doplňující dotazy k výpočtu odměny mluvčí podniku Ladislav Kříž. O žádné nahodilé odhady ale prý nejde – za každým úkolem jsou podle mluvčího „podrobně definovaná kritéria a subkritéria“, takže výsledných 100,4 procenta by mělo být výsledkem precizního měření. V praxi vše funguje tak, že kritéria i jejich vyhodnocení chystá výkonný aparát firmy. Jde o obsáhlé dokumenty zpracované oddělením lidských zdrojů, tedy lidmi spadajícími pod samotné představenstvo.