Inflace v Česku vyskočila podle nových zpráv z minulého týdne na skoro třicetiletý rekord. Ceny jsou o 14,2 procenta vyšší než loni, u energií nebo pohonných hmot je růst ještě prudší. S takovým tempem už je skoro nemožné držet krok – ať už jde o růst příjmů nebo o zhodnocování úspor. Česko chudne, ze zdražování se definitivně stává hlavní problém zdejší ekonomiky. A s jeho narůstající velikostí přibývá i receptů, jak se z inflačních potíží vymotat.
S více variantami si nově hraje i centrální banka, která má dozor nad inflací v popisu práce. Nastupující guvernér Aleš Michl chce vyzkoušet uvolněnější politiku, než jakou doposud prosazovala většina sedmičlenné bankovní rady. Michl v ní dál má jen jeden hlas a zatím zůstává v menšině. Brzy ale vše může být jinak.
Osmkrát 5 : 2
Spor uvnitř ČNB se nyní vede o další použití úrokových sazeb, které jsou pro každou nezávislou centrální banku hlavním nástrojem, jak kontrolovat růst cen a udržovat důvěru v národní měnu. Zvedání úroků za normálních okolností inflaci brzdí, tento postup má ale svoje náklady a efekt se nedostavuje hned. Ceny se teď navíc hodně mění vlivem světových událostí – a to vše naléhavé hledání správné protiinflační strategie komplikuje.
K pochopení role ČNB je potřeba vrátit se o pár let zpět a vysvětlit si základní pojmy. Hlavní úrok České národní banky nese název dvoutýdenní repo sazba. Zjednodušeně řečeno určuje strop, za kolik si mohou běžné komerční banky v ČNB uložit svoje finance. Češi moc…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
