1340 kilometrů měří hranice, která dělí Finsko od Ruska. Pokud severská země v příštích měsících vstoupí do NATO, jak minulý čtvrtek společně oznámili finský prezident a premiérka, tak se dosavadní společná hranice mezi Severoatlantickou aliancí a Putinovou diktaturou rázem zdvojnásobí. Půjde o jeden z největších geopolitických posunů na mapě Evropy po konci studené války. Zvlášť pokud připočteme, že svůj záměr vstoupit do NATO brzy dost možná oznámí i sousední Švédsko.
Oba severské státy až do letošního února oficiálně trvaly na své neutralitě, ačkoli v Helsinkách a Stockholmu vycházela z rozdílných kořenů. Z pohledu Finska šlo za studené války o vynucený ústupek totalitnímu sousedovi: Finové se zřekli vazeb na západní vojenskou alianci, souhlasili s omezením svých možností v zahraniční politice a podřídili se Moskvě v cenzuře některých „protisovětských“ knih či filmů, výměnou za což z nich sovětští vůdci neudělali podřízený satelit jako Československo, ponechali jim suverenitu a demokratický politický systém. Po konci studené války, jak minulý týden v novinovém komentáři zdůraznil někdejší finský premiér Alexander Stubb, už Finsko fakticky neutrální nebylo. Svou obranu cíleně orientovalo na základě svých potřeb a strategie NATO. Švédská neutralita nebyla takto vynucená, měla, jak uvedl Stubb, mnohem delší historickou tradici, a vycházela tedy z hlubší ideologie nezávislosti v mezinárodní politice. I proto dnes udává při cestě obou zemí do Aliance tón Finsko, zatímco…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
