Made in Germany
Nejúspěšnější evropský fastfood slaví padesátku. Jak se vlastně z původně tureckého döner kebabu stal německý národní pokrm?
Nejprve si všímá, kolik do podniku chodí hostů a jestli je maso na otáčejícím se špízu šťavnaté. Podívá se, jestli grilovaný kužel sestává z naskládaných vrstev masa, a ne pouze z mletého masa, do něhož výrobci přimíchávají nekvalitní suroviny. A vybere bistro, kde se otáčí velký mocný špíz. „Z toho je zřejmé, že kebab patří k pilířům podniku. Bistra s malým špízem na döneru obvykle šetří,“ uzavírá Harun Özköze osobní rady, jak poznat dobrý döner.
Usměvavý dvacátník s krátce střiženým černým vousem je číšníkem ve vyhlášené berlínské restauraci Hasir ve čtvrti Schöneberg. Ta si sama peče chleba a na špízu se točí telecí z vlastního řeznictví bez přídavků mletého masa. Směs kvalitního masa, čerstvého chleba a zeleniny, domácích omáček povznáší chuť zdejšího döneru nad průměr. U grilu téže restaurace od svého příchodu do Německa v polovině devadesátých let pracuje i Harunův otec Mustafa. Právě Hasir, konkrétně jeho první pobočka ve čtvrti Kreuzberg, platí za jedno z možných míst, kde se začalo vyrábět občerstvení, které před padesáti lety nastoupilo vítěznou cestu do žaludků Evropanů.
Z Berlína do každé vsi
Rotující špíz přesunuli poprvé z horizontální do vertikální polohy turečtí kuchaři hluboko v 19. století. Kousky seřezané dlouhým nožem z kuželu masa podávali na talíři s oblohou. Verze podávaná v chlebu, která se dá sníst za chůze nebo rychle vestoje, se zrodila až mnohem později. Majitel Hasiru – nyní vlastník několika hotelů, řady restaurací s dönerem a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
