S Ruskem za zády a teď už vážně, prosím
Nikdo s jistotou neví, jestli se zrovna teď nerozhoduje o uspořádání Evropy na mnoho let
Opět tu tedy po letech máme plně soustředěného a motivovaného agresora, který nastoluje agendu, jíž se kvůli její smělosti a nehoráznosti zdráháme uvěřit. Naše vlastní historie nás ale učí, že se vyplatí brát výhrůžky agresorů vážně a nenechat si protéct mezi prsty příležitost důstojně reagovat. Jak? Rámcovou institucionální přípravu už zdejší politici vykonali, když Česko vstoupilo do NATO a spolu s ním se vojensky připravuje na možné ohrožení. Naše země ale potřebuje vědět, že si i dnešní vládní politici situaci uvědomují a berou ji vážně.
Putin dává najevo, že chce jednat, a i když česká vláda nebude sedět přímo u jednacího stolu, nemusí jen nečinně čekat, jak se situace vyvine. Čeští politici se především nesmí tvářit, že se nic vážného neděje, a musí projevit smysl pro odpovědnost. Jakkoli to zní frázovitě, v praxi to znamená pohlédnout realitě do očí a věcně, klidně, srozumitelně sdělit veřejnosti, jak vážná hra se tu hraje. Česká politická reprezentace může i s omezenými možnostmi posilovat pocit, že nám na Ukrajině jako nejvíc demokratické, vůči Evropské unii spojenecky naladěné postsovětské zemi (samozřejmě kromě Pobaltí) záleží. Nebo tedy mělo by nám záležet.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
