Chtěl jsem vyzkoušet, jak chutná kapitalismus,“ vysvětloval mladý muž s kulatými brýlemi oblečený do uniformy v zelených tónech Československé televizi, proč se nechal zaměstnat v restauraci rychlého občerstvení McDonald’s. Reportáž natočená před třiceti lety v tehdy jen několik měsíců fungující první tuzemské pobočce amerického fastfoodu ve Vodičkově ulici v Praze osvětlovala chod a zákulisí podniku. Především však zachytila, jak si první zaměstnanci zvykali na systém práce působící na tehdejší poměry nebývale rychlým tempem. „Když přijde hodně lidí, musí se dělat hodně rychle. Když se nestíhá, lidi dlouho čekají a nadávají,“ popsala jiná mladá žena. Ale kromě konstatování, že se nejedná o lehkou práci, je na záběrech znát i okouzlení novinkou.
Zvědavost na „chuť Západu“ se nedala popřít ani mezi zákazníky: 20. března 1992, v den otevření první provozovny McDonald’s v Československu, jich zamířilo pro hamburger s hranolky asi jedenáct tisíc. Policisté museli před vchodem rozmístit zátarasy, aby dav dostal řád. Do restaurace, jejíž výlohy rámovala typická červená s logem ve tvaru M a které šéfoval bývalý ředitel hotelu v Ústí nad Labem Karel Suk, pak byli lidé vpouštěni po menších skupinách. Slavnostního otevření se účastnily celebrity i americká velvyslankyně Shirley Temple-Black.
Podle vzpomínek tehdejšího zaměstnance a později provozovatele vlastních franšíz McDonald’s Michala Mládka zákazníky zpočátku překvapovaly z dnešního pohledu samozřejmosti jako čistota…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
