Tsunami solidarity
Co způsobil příjezd válečných uprchlíků do severomoravské vesnice
Taťána, Kristýna a Ira sedí u kuchyňského stolu, na něm talíř vařených párků a košík s nakrájeným chlebem. Z horkých uzenin se kouří, vůně se nese místností, žádná ze tří žen se ale do jídla nehrne, ačkoli pořádnou teplou snídani neměly už několik dní. Mají za sebou dlouhou cestu, po které jsou vyčerpané, zároveň se toho v posledních dnech děje tolik nového, že teď na jídlo prostě nemají ani pomyšlení. Před čtyřmi dny opustily domov ležící ve středu Ukrajiny poblíž města Vinnycja a vydaly se na útěk před válkou. Taťána, která je matkou Iry a Kristýny, si teprve před měsícem udělala řidičský průkaz a teď musela najednou sednout za volant postaršího auta a podniknout tisícikilometrový útěk do bezpečí. V pětimístném osobáku s ní jely dvě dcery, syn, a také sestra s dětmi, celkem osm lidí a silnice byly místy ucpané dalšími auty s lidmi prchajícími ze země. Pro začínajícího řidiče by taková vyhlídka normálně představovala noční můru, teď ale strach z první velké cesty přehlušily jiné obavy: Taťánina rodná země se ocitla ve válce s Ruskem a i v její domovské Vinnycji byla slyšet mohutná exploze.
Také její šestnáctiletá dcera Kristýna zažívá svoje poprvé. Ještě nikdy nebyla v cizině a svou „premiéru“ si zcela jistě představovala jinak. A pokud jde o devítiletou Iru, ta si nejspíš ani pořádně neuvědomuje, co se to kolem vlastně děje. „Myslí si, že je to celé velké dobrodružství a těší se, až o svých cestách bude doma vyprávět spolužákům a učitelům,“ říká o své mladší sestře…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
