Instituce, instituce, instituce

Město Nogales je rozděleno plotem napůl. Na jeho severní straně jsou silnice bez výmolů, průměrné roční příjmy domácností dosahují třiceti tisíc dolarů, skoro všichni puberťáci chodí do škol a vcelku solidně funguje kanalizace, dodávky elektřiny i policie. Jižně od plotu je všechno horší: silnice popraskané, příjmy třetinové, většina obyvatel bez středoškolského vzdělání, policie úplatná, elektřina a kanalizace nespolehlivá. Výrazně vyšší je tu kriminalita, výrazně nižší naopak průměrná délka života.

Krajina i klima jsou přitom na obou stranách plotu stejné. A neliší se ani víra a základní kultura obyvatel: jedí podobné jídlo, zpívají podobné písně, mají společné předky. Tak proč takový rozdíl? Odpověď podle ekonoma Darona Acemoğlua a politologa Jamese A. Robinsona dalece přesahuje obě části Nogalesu – a přibližuje řešení jednoho z trvale nejnaléhavějších rébusů: proč jsou některé země bohaté a jinde je průměrná životní úroveň desetkrát, ba stokrát horší? Nalezení odpovědi považují za nutnou podmínku snahy zlepšit životy miliard lidí chycených v pasti chudoby.

Výsledky svého hledání, které je kromě Nogalesu zavedlo i do renesančních Benátek, překvapivě úspěšné Botswany, do počátků průmyslové revoluce i do Konga, oba autoři v roce 2012 sepsali v knize Why Nations Fail: The Origins of Power Prosperity and Poverty (Proč státy selhávají: Kořeny moci, prosperity a chudoby). Čtivá, pro nejširší publikum přístupná publikace je…