Když složím jednu píseň, zvládnu i dvě
ABBA znovu na scéně. Návrat kapely, která změnila pop a učinila ze Švédska hudební velmoc.
To interview pochází z doby před jejich rozchodem na počátku osmdesátých let. Na otázku, co by skupině ABBA měla přinést budoucnost, se hlavní autor hudby Benny Andersson zamyslí a řekne: „Já nevím, jestli je ještě vůbec něco, čeho můžeme dosáhnout. Jak by jen mohlo? Nejde o víc prodaných desek. Není to v dalším turné, není to v psaní nových a lepších písní. Nevím. Je to jako velký kruh, který nikde nezačíná a nikde nekončí.“ Tak popisuje poněkud bezvýchodně situaci, jež vedla k tomu, že kapela, která byla na vrcholu globální popularity i komerčního úspěchu, se v roce 1982 rozhodla pro pauzu. Pauzu dlouhou téměř pětatřicet let.
V roce 2016 se ale přece jen našlo to „něco“, co by mohla budoucnost přinést. Vidina něčeho, co ještě nikdo pořádně nevyzkoušel a oni by opět mohli být průkopníky stejně jako v půli sedmdesátých let. Šlo o koncerty digitálních avatarů, v jejich případě vtipně přezdívaných abbatarů. Možnost nabídnout publiku živou hudbu doprovodné kapely, multimediální show s nestárnoucími a neunavitelnými virtuálními dubléry jich samotných, a přitom se vyhnout zátěži, která plyne z cestování. „Začala nás zajímat myšlenka, že bychom je mohli poslat na turné a sami zůstat doma vařit nebo chodit na procházky se psem,“ popisuje Andersson v měsíc starém textu pro The New York Times.
Tehdy si však uvědomili i to, že záminkou pro turné je vždy nové album, a tak začali v domovském studiu ve Stockholmu v tichosti spřádat první plány na comebackovou desku Voyage,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
