Voskový spektákl

Britský, nyní v Texasu žijící prozaik, dramatik a ilustrátor Edward Carey (1970) je nejen podle listu Observer jedním z nejkurióznějších spisovatelů. U nás dosud vyšel jen první díl pochmurné dětské fantasy trilogie Kronika rodu Iremongerů. Že píše podivné knihy o podivných věcech, se nyní mohou přesvědčit i dospělí s románem Malá, v němž Carey líčí vzestup fyzicky drobné a chudičké Anny Marie Grosholtz narozené ve Štrasburku, která se se svým pánem, lékařem posedlým modelováním částí lidských těl, dostala do Paříže, kde se proměnila ve významem dodnes velkou madame Tussaud.

Figurou ambiciózního sirotka odkazuje kniha na klasiky Charlese Dickense či Henryho Fieldinga, zatímco podtitulem „kromobyčejný život a historická dobrodružství služebné Marie“ na Daniela Defoea, ovšem co do grotesknosti a bizarností jako by vyšla z dílny Davida Lynche. A tenhle dojem ještě posilují autorovy ilustrace. Jako mladík pracoval Carey v muzeu voskových figurín v Londýně, kde ho uchvátily nejen exponáty a zájem o ně, ale hlavně jejich tvůrkyně: žena podle konvenčních měřítek ošklivá, z níž se však díky odhodlání přežít a touze po vzdělání stala legenda. Z vosku vyráběla na prodej i vystavení „hlavy“ tehdejších aristokratů i radikálů jako Voltaire či Marat, přičemž originály některých z nich se k ní dostaly už jako popravené. Navíc pochopila, co lidé chtějí vidět, a neváhala zpodobnit ani slavné dobové zločince.

„Je na ní něco mytického, jako by to byla postava z folkloru…