24_evropa01_jaros
Autor: Milan Jaroš

Piráti a Starostové

Koalice Pirátů a STAN má nejpropracovanější evropský program. České předsednictví EU v roce 2022, formulované jako první evropská priorita hned po volbách, má i samostatnou kapitolu. Celým programem se vine důraz na odbornost. Jak na jazykovou vybavenost ministrů, náměstků a lidí ve státní správě jednajících s EU, tak v tom, že si Česko musí udržet kvalifikované lidi po předsednictví a dosadit odborníky do evropských institucí jako budoucí spojky českých vlád. Rozdíl je ale i ve strategických otázkách a celkovém náhledu. Piráti a Starostové nepoužívají vzorec „Česko versus EU“, ale vidí zemi jako součást evropského celku. Jako jediní nekladou důraz na spojenectví se státy Visegrádu. Naopak říkají, že „posílíme vliv Česka v Evropě tím, že se nebudeme omezovat jen na spolupráci se spojenci z V4“. (1)Evropskou klimatickou dohodu považují za příležitost, „zejména pro uhelné regiony Česka“, a teprve poté za zátěž – ostatní strany ji formulují většinou obráceně. Jako jediní také chtějí udělat v příštích čtyřech letech závazný krok k přijetí společné měny v Česku – požádat o vstup do směnného systému pod zkratkou ERM II, což je předpokoj eurozóny.

(1) Ve shodě se zbytkem Visegrádu Piráti a STAN odmítají kvóty na uprchlíky. Tvrdí, že „solidarita má být dobrovolná“. Jako jediní mezi zdejšími stranami ale kladou důraz i na druhou stranu mince – na integraci cizinců. Nabízejí jízdní řád pomoci od školek a škol až po zisk občanství těm, kdo se rozhodnou v ČR žít.

ČSSD

Sociální demokracie je jediná ze sledovaných stran, která nemá ve svém programu pro tyto volby nic specificky k Evropě. Zájemcům nabízí volební desatero, fungování země v EU se do něj ale nevešlo. (1) Jediná trochu blízká zmínka je poslední bod desatera s názvem „Ochráníme zájmy České republiky“, kde se ale píše jen o tom, že by evropské dotace měly směřovat malým a středním podnikům, ne velkým korporacím. Širší vhled do priorit strany poskytuje dokument Vize ČSSD pro Česko 2030, kde se o vztahu k okolnímu světu píše. Tady se zmiňuje důraz na úspěšné evropské předsednictví a mluví se o tradičních sociálnědemokratických pilířích ve vztahu k evropské integraci – být v jádru Unie, přijmout euro, posilovat sociální rozměr Evropy, který by zamezil přelivu firem za levnou pracovní silou uvnitř Unie. Již z logiky názvu dokumentu ale plyne, že jde o priority přesahující tyto volby.

(1) ČSSD po prohraných eurovolbách před dvěma lety přišla o svoje europoslance a hlavní tváře strany Jan Hamáček a Jana Maláčová se soustřeďují téměř výhradně na domácí politiku. Čeští sociální demokraté výrazně ztratili svůj nadnárodní rozměr.

Spolu

Evropské priority ODS, lidovců a TOP 09 obsahují tradiční milníky typu důraz na partnerství s Visegrádem, podpora rozšíření Unie o balkánské státy, ochrana vnějších hranic EU či liberalizace vnitřního trhu. Jsou mezi nimi ale i novinky odrážející aktuální vývoj v Evropě. Konkrétně chce Spolu využít nových evropských dotací na pomoc lidem, kterým kvůli plánované ekologické očistě ekonomiky v rámci ambiciózního snižování emisí na kontinentu hrozí, že nebudou schopni platit účty za energie. Středopravý blok hodlá také postavit vysokorychlostní železnice do Mnichova, Berlína, Vídně a dalších sousedních měst. Strany „profesionálně a zodpovědně“ připraví české předsednictví EU a zaručí se, že „každý člen vlády bude ovládat alespoň jeden cizí jazyk, kterým se bez problému domluví“. Evropská kapitola naopak nezmiňuje vztah Spolu k přijetí eura. (1)

(1) Zatímco TOP 09 euro chce a lidovci vlažně také, ODS je proti zavedení společné měny v Česku. Na tento rozpor upozorňuje v kampani i Andrej Babiš a používá ho jako důkaz, že volební koalice jsou „podvod“ na voličích. Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura tvrdí, že koalice má postoj k euru shodný: „Do roku 2025 to nebude aktuální. Musíme dát dohromady veřejné finance.“

ANO

Hnutí Andreje Babiše převzalo evropskou část programu z voleb v roce 2017 i z těch do europarlamentu v roce 2019 a nabízí voličům stejnou Evropu, v zásadě i stejným slovníkem. V EU bude ANO na prvním místě „tvrdě hájit naše zájmy“ a pak „tvrdě postupovat proti nelegálním migrantům“. Dál program zmiňuje stálice většiny zdejších stran: volný trh EU (1), dotace pro regiony, spojenectví ve Visegrádské čtyřce. Za nejdůležitější úkol nadcházejícího období Babišovo hnutí považuje, aby byla země „kvalitně připravena na druhé české předsednictví EU“ (2) od července příštího roku. V jiné části programu se pak říká, že nikdy nepřijmeme euro, přestože se k tomu Česko zavázalo. „ČR se jako suverénní země nemůže vzdát naší koruny.“

(1) V praxi zástupci hnutí pravidelně usilovali o opak. Známý je příklad, kdy poslanci ANO přes varování a kritiku ze zahraničí prosazovali povinné kvóty pro české potraviny ve zdejších obchodech.

(2) Právě Andrej Babiš označil předsednictví za „žvanírnu s chlebíčky“ a stanovil pro něj historicky nejmenší rozpočet v EU.

Je otázka, co vlastně platí

Evropa evidentně není tématem nadcházejících voleb. Ten, kdo by se chtěl rozhodnout, jak volit, na základě postoje sledovaných stran k Evropě, musí si pomoci jinak. Volební programy jsou jen částí mozaiky.

Dobrý „tahák“ je zápis stranických představitelů v uplynulých dvou až čtyřech letech, po posledních sněmovních a evropských volbách. Začněme hnutím ANO. Nejen proto, že je to vládní strana a favorit blížícího se hlasování, ale i z toho důvodu, že je to nejjednodušší těleso. Mírně vulgárně řečeno je nepodstatné, co stojí psáno ve volebním programu hnutí. I ve vztahu k Evropě je rozhodující pouze momentální postoj Andreje Babiše. Babiš za sebou zanechává těkavou stopu v evropské politice, protože i u stejných témat často jedná různě – podle toho, co si vyhodnotí jako v dané chvíli pro něj nejvýhodnější. Jistoty ve vztahu k EU má volič ANO jen dvě: europoslanci za Babišovo hnutí, zejména dvě europoslankyně, podávají ostatními ve sboru oceňovaný výkon a budou tak zřejmě činit i nadále. A linku Praha–Brusel bude také v příštích letech stravovat hlavně obrana premiéra před EU kvůli jeho střetu zájmů, pokud Andrej Babiš zůstane v politice.

Koaliční ČSSD dlouho v evropské politice následovala empatickou německou sociální demokracii. S odchodem lidí okolo Bohuslava Sobotky, Vladimíra Špidly a letošní stranickou porážkou Tomáše Petříčka, kteří tohle napojení udržovali živé, získala na dominanci národovecká levice Jana Hamáčka a Jany Maláčové – Hamáčkovo opakované „ne“ jakékoli solidaritě s uprchlíky na unijní půdě a verbální útok Maláčové na zahraniční dělníky, kteří našincům berou práci a snižují mzdy. Kdy a jestli vůbec se ČSSD vrátí do sociálnědemokratického mainstreamu v Evropě, je otázka.

Koalice Spolu má ve svých řadách jedny z nejvýraznějších českých europoslanců, zkušené lidi, kteří se v Evropě orientují, a její srdce bije pro Západ. Jen není jisté, jestli si volbou tohoto bloku volič nepředplácí také Viktora Orbána a stejně autoritářskou a protievropskou PiS, jež vládne Polsku. ODS sedí s PiS v jedné frakci a stejně jako KDU-ČSL hlasovala proti unijním sankcím na Orbána kvůli jeho nájezdu na maďarské soudy a nezávislá média. Vztah Spolu k Polsku a Maďarsku bude muset ještě projít katarzí a je možné, že – podobně jako přijetí eura nebo solidarita s lidmi na útěku – bude koalici ODS, lidovců a TOP 09 štěpit.

Piráti a STAN jsou největšími unijními „jedničkáři“ usazenými mezi evropskými lidovci (STAN) a evropskými Zelenými (Piráti), kteří touží po přeměně EU ve skutečnou federaci. STAN se profiluje regionálně, EU a obecně zahraniční politiku nechává Pirátům. Jejich volič má jistotu směřování do unijního jádra, nejistotu představuje personální politika Pirátské strany. Ta mezi sebou nechává růst nositele mnohdy divokých tezí – viz například zahraniční poradce pražského primátora, který po pádu Afghánistánu veřejně prohlásil, že všechno je v zásadě komplot CIA. Volič se tak může ptát, co vlastně platí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Kateřina Šafaříková

redaktorka, Fokus

safarikova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1172

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte