Donald Trump ztichl. Ne úplně, tu a tam se objeví oficiální tiskové prohlášení či v médiích vystoupí některý z jeho spolupracovníků, ve srovnání s uplynulými lety ale zmizel podobně, jako se němá ryba náhle ztratí v temných hlubinách. V roce 2009 odeslal svůj první nesmělý tweet, upozorňoval v něm tehdy na své večerní vystoupení v televizní show Davida Lettermana. Skutečné obrátky nabrala jeho přítomnost v následujících letech, kdy se Twitter a v menší míře Facebook staly pro ambiciózního podnikatele a celebritu hlásnou troubou především k šíření nikdy nedoložených nesmyslů o údajném neamerickém původu, a tudíž podvodném zvolení tehdejšího prezidenta Baracka Obamy.
Trump ukázal, co to znamená zachytit včas nástup nového fenoménu doby. Své stoupence, jejichž počet na Twitteru přesáhl hranici osmdesáti milionů, dokázal v letech před vlastní prezidentskou kandidaturou bombardovat deseti i dvaceti tweety denně. Komentoval, pomlouval, lhal, útočil, bránil se, rozkládal i tlachal, vždy ale publikum svým zvláštním pohrdáním realitou i běžnými mravy zároveň bavil a jaksi hypnotizoval. Teď je z minuty na minutu pryč, jeho účty na Twitteru či Facebooku jsou zablokovány, neexistuje ani žádné jiné místo, na němž by bylo možné zachytit jeho autentický hlas.
Velká pětka technologických firem ze Silicon Valley tvrdí, že nic jiného dělat nešlo. Trump ve funkci amerického prezidenta dovedl svou třeskutou kontroverzi ve virtuálním prostoru do bodu, kdy přerostla v násilné povstání proti základům americké republiky. Útok na Kapitol v době schvalování výsledků voleb, které Trump prohrál, vedli lidé nasycení lžemi o Trumpově „ukradeném velkolepém vítězství“ spolu se stoupenci konspirační teorie QAnon o zrůdném spolčení konkurenčních demokratů s pedofily. „Věříme, že rizika spojená s možností prezidenta nadále využívat naše služby jsou zkrátka příliš vysoká,“ vysvětlil své rozhodnutí zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.
Než riskovat podněcování dalších násilností, zmrazila jeho firma Trumpův účet „na neurčito“. Twitter tak učinil natrvalo. Firmy Apple a Google odstranily ze svých internetových obchodů aplikaci sociální sítě Parler, kam se konspirující Trumpovi stoupenci mezitím zjevně přesouvali. Amazon vzápětí téže firmě odmítl přístup na své servery, čímž v podstatě ukončil působení této nevelké firmy na internetu. Zničený Parler s tím může nesouhlasit, dokonce kvůli tomu podal na Amazon i žalobu, v tuto chvíli je to ale asi tak všechno, co s tím může dělat.
Krok technologů nicméně vyvolal značně rozporuplné reakce a negativní hlasy se neozývají zdaleka pouze z tábora Trumpových stoupenců. Nejčastěji citovaným je asi údiv německé kancléřky Angely Merkel, která krok velké pětky (k níž se přidaly postupně i menší firmy) považuje za „problematický“, neboť, podle jejího mluvčího, sice „lze zasáhnout do základního práva na svobodu projevu, ale pouze v souladu se zákonem a v rámci definovaném zákonodárci, a nikoli podle rozhodnutí managementu platforem sociálních médií“. Podobně, tedy v úžasu nad mocí koncentrovanou do rukou několika málo manažerů působících na pár čtverečních kilometrech, komentoval události kdekdo. Hojně citovaným hlasem byl ruský protivládní aktivista Alexej Navalnyj, který byl zjevně z tahu amerických firem otřesený a označil ho za krok „lidí, o kterých nic nevíme, řídících se pravidly, jež také neznáme“.
Navalnyj argumentoval i tím, že rozhodnutí udělá velkou radost autokratům jako Putin, kteří budou žádat omezení opozičních hlasů ve vlastních zemích – budou je také vydávat za narušitele stávajícího ústavního pořádku. Navalnyj nebyl sám, kdo upozornil, že zatímco Trump na sociálních sítích skončil, různí autokraté jako Vladimir Putin, íránský ajatolláh Chameneí nebo venezuelský „prezident“ Nicolás Maduro ze svých účtů komunikují nerušeně dál.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: