Svět
Ve věku 97 let zemřel Kenneth Kaunda, poslední žijící státník z období dekolonizace Afriky. V letech 1964–1991 byl prezidentem jihoafrické Zambie. Správa nově nezávislého státu byla náročná – v britskými kolonialisty uměle vytvořených hranicích žilo 73 různých národů, univerzitní vzdělání měla asi jen stovka Zambijců, maturitu méně než dva tisíce. Kaunda dokázal zemi v míru udržet pohromadě a vytvořit základy společné identity, zaplavil ji venkovskými školami a klinikami. Hospodářsky však nakonec jeho státem řízená ekonomika vedla k zaostávání a bankrotu, zvláště po propadu globálních cen mědi, na jejichž vývozu je Zambie závislá, a naopak navýšení cen ropy a dalších produktů, které dováží. Během studené války se Kaunda snažil být zadobře s Američany, Sověty, Evropany i Číňany. Po devíti letech u moci začal vládnout autoritářsky, nestal se však brutálním tyranem, který by zabíjel své oponenty. V roce 1990 znovu povolil opoziční strany a jako první africký státník po následné volební porážce v míru odstoupil. Podporoval významná osvobozenecká hnutí proti rasistickým režimům v regionu, například Africký národní kongres Nelsona Mandely.
Budeme zvyšovat
Americká centrální banka poprvé vyslala signál, že v blízké budoucnosti očekává zvyšování úrokových sazeb a utažení covidových penězovodů. Po dvoudenním jednání ve středu zveřejnila nové ekonomické předpovědi – podle těch očekává první zvyšování v roce 2023, tedy o rok dřív, než jak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
