Výchova Zemanem: Nejvyšší soud potvrdil, že stát se musí omluvit za prezidentovy výroky o Peroutkovi
 
71A_foto Archiv RFE_upr
Ferdinand Peroutka se svojí ženou Slávkou při vysílání Rádia Svobodná Evropa

Nejvyšší soud potvrdil rozsudek, podle kterého náleží vnučce Ferdinanda Peroutky omluva za výrok prezidenta Miloše Zemana o uznávaném novináři. S rozhodnutím nebyla spokojená ani jedna strana sporu. Dovolání ministerstva financí, které se má omlouvat jménem státu za Zemana, soud odmítl. Dovolání Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové, která žádala omluvu i za další prezidentova tvrzení, soudci zamítli. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce NS. Pražský městský soud ministerstvu loni v červenci uložil, aby se Kaslové omluvilo konkrétně za dehonestující a nepravdivé výroky prezidenta o tom, že její děd byl autorem článku „Hitler je gentleman“. Omluvu měl úřad zaslat dopisem a také ji zveřejnit na svém webu. Dosud se ministerstvo omlouvat nemuselo kvůli odkladu vykonatelnosti, o kterém NS rozhodl už dříve. Vyřízením obou dovolání odklad končí. při této příležitosti odemykáme následující text:

 

Reklama
Reklama

Napadlo mě, že obrana je asi nejlepší útok. Taky že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. Pak slovo chucpe a nejvíc ze všeho mně asi spadla čelist. Ale po chvíli jsem si uvědomila, že nevím, proč mě to překvapilo,“ vzpomíná Terezie Kaslová na první momenty po neočekávaném zvratu v kauze vymyšleného článku Ferdinanda Peroutky, který právě před pěti lety prezident Miloš Zeman přisoudil slavnému novináři a jejímu dědovi.

Od posledního soudního stání, které se odehrálo loni v říjnu, v podstatě odešel prezident vítězně. V polovině ledna ale vyšlo najevo, že se proti příznivému rozsudku přesto odvolal a chce po Kaslové víc peněz za služby advokáta. Odůvodnil to tím, že je třeba ji „zpětně vychovat“ – a do budoucna i všechny ostatní, kteří by chtěli prezidenta žalovat.

Čtěte také: Ve jménu rodinné cti

Zeman v roce 2015 při příležitosti výročí osvobození Osvětimi – ať už omylem nebo úmyslně – prohlásil, že Peroutka napsal těsně před německou okupací článek Hitler je gentleman. A k tomu, že je autorem výroku „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“ a že byl fascinovaný nacismem. Domnělý článek neexistuje, výrok pronesl někdo jiný a obdiv k nacismu je podle historiků nesmysl. Zeman se však za svou chybu či lež nikdy neomluvil a Peroutkova vnučka s ním o to vede spor. „Mně ani tak nevadí, že se soudy táhnou tak dlouho. Spíš to, že se časem rozmělňuje jádro věci, které je podle mě jednoduché: lhát se nemá a za chyby se máme omlouvat,“ říká Kaslová.

Po pěti letech se skutečně ze zdánlivě jednoduché věci stala nepřehledná motanice. První soud dal za pravdu Kaslové a Zeman se odvolal. Odvolací soud přikázal prezidentovi omluvit se jen za vymyšlený článek – a odvolaly se obě strany. Nejvyšší soud pak všechny rozsudky zrušil s tím, že nejde o ochranu osobnosti, ale možný „nesprávný úřední postup“. Kaslová se nemá soudit s prezidentem, ale státem skrz ministerstvo financí. Zeman se přesto chtěl stát vedlejším účastníkem řízení, což mu Obvodní soud pro Prahu 1 povolil. A když loni v říjnu žalobu Kaslové zamítl, prezident toho využil. Ve stejný den, 21. ledna, se odvolala nejen Kaslová, ale i Zeman.

Žádné malé účty

Když se z médií o jeho požadavku dozvěděla, mírně se rozčílila. „Co mají takoví lidé co vychovávat zralou ženskou,“ byla další z vět, které jí proběhly hlavou. Teď už na gauči ve svém pražském bytě působí uvolněně a zároveň je rozhodnutá, že ani „výchovný pokus“ její boj nezastaví a nezkomplikuje. Jen před ni postavil nový rébus. Sama částka – podle deníku Aktuálně.cz, který se zjištěním přišel, jde přesně o 22 tisíc korun – život Kaslové a jejího manžela, architekta Jana Kasla, nezasáhne. Krátce poté, co Zemanův požadavek vyplul na veřejnost, se nicméně Kaslové ozvala řada lidí s tím, že jí s úhradou vypomohou. Esemesku od jednoho z možných dobrodinců s popisem, jak nejlépe založit veřejnou sbírku, ukazuje na displeji mobilního telefonu. „Moje první automatická reakce byla, že děkuju, je to od vás hezké, ale když tak to zaplatím sama, vždyť o tolik nejde,“ říká. Pak jí to ale začalo vrtat hlavou.

6-profil-kaslova
Terezie Kaslová • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

„Nebude veřejná sbírka nebo to, že se několik lidí složí, správnější gesto? Nebo ať peníze pošlou s tím, že je buď dám naší peroutkovské společnosti, nebo na něco jiného vhodného. Ještě nevím, co by bylo nejlepší. Musím si to promyslet. Možností je spousta,“ přemýšlí nahlas. „Ale pokud prezident lže a ještě se snaží své spoluobčany zastrašovat i odrazovat, a oni si vypomůžou, mohla by to být důležitá zpráva.“

Peníze přesto nejsou ve sporu o čest jejího dědečka banální věc. Na začátku, po schůzkách s několika advokáty, začala s manželem přemýšlet, jak budou při platit. „Někteří sice Peroutkovo jméno na prvním setkání zkomolili, ale všichni se shodli, že nám vyúčtují sto tisíc korun, ještě než soud začne,“ vzpomíná. Pak narazila na advokáta Františka Vyskočila. Syn dramatika Ivana Vyskočila nejenže věděl, kdo Ferdinand Peroutka je, navíc se se společníky shodl, že případ je i pro ně věcí cti. A za své služby si nic neúčtuje.

Kaslovi se tak nemusí peněžními výdaji zabývat – takovou sumu by už pocítila i známá rodina z hlavního města. Natož někdo jiný, kdo by se pustil do nejistého soudního sporu s politikem, který má za sebou státem placenou kancelář, v rukávu ústavní privilegium a za jeho výroky nese podle Nejvyššího soudu odpovědnost Česká republika. „Jde mi přitom jenom o jednu věc: zjevná lež je lež, ať ji řekne kdokoli. Stačilo by říct omlouvám se, a je po všem. Nemůžeme si nechat všechno líbit a musíme si stát za svým, i když to trvá dlouho,“ krčí rameny Kaslová.

Za těch pět let se totiž nezměnila jen právní kvalifikace. Jak se aspoň shodují jeho kritici, pro Miloše Zemana se spor postupně stal symbolem jeho libovůle a „práva na lež“ – a pro druhou stranu naopak symbolem toho, že lhát nemohou ani nejvyšší představitelé státu a že spor je jedním z dalších vlivů, jež proměňují chování zdejší společnosti. A ač Terezie Kaslová nepoužívá tak velká slova, je zřejmé, že to cítí stejně. Když loni v říjnu soud žalobu zamítl, šli prý po chodníku „trochu schlíple jako zmoklé slepice“. Po chvíli mlčení se jí ale advokát zeptal: „Teď se odvoláme, ale když tak půjdeme až do Štrasburku, že ano?“ A Terezie Kaslová klidně, ale rozhodně všem vzkazuje: „Jasně že půjdeme.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Brolík

redaktor, Fokus

brolik
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1381

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte