Lituji úplně každého a každou

Tento týden odpovídá ředitel Občanského institutu ROMAN JOCH

19. 9. 2020

Každý týden v této nové rubrice klademe šestadvacet těch samých otázek občansky aktivním osobnostem, abychom zjistili, co z nich dělá politické lidi. Rubriku vymyslel německý týdeník Die Zeit, s jehož souhlasem tento formát publikujeme. Jako ukázku z aktuálního čísla nabízíme první desítku otázek:

1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?

Asi prase. Ne že by se prase chovalo jako politici, ale politici se chovají jako…

2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)

Hirošima. Ty nejvážnější otázky se neřeší racionální diskusí, nýbrž silou.

3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?

V listopadu 1989 mi bylo osmnáct let. Byli jsme pro svobodu a demokracii (na gymplu v Bratislavě). V roce 1990 jsem se na ten gympl byl opět podívat. Když my byli pro svobodu, o ročník níže byli pro slovenský nacionalismus. Byl jsem zhnusen. Od té doby jsem proti lidu a pro císaře. Měl své vady, ale nebyl populista. Na lid kašlal. Skvělé.

4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?

Nikdy.

5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?

Jsem extrémně diplomatický člověk, takže i ta nejvíce nediplomatická přesvědčení umím říct tak, že se nikdo neurazí.

6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?

Asi když jsem poprvé potrestal své dítě. Byla to dcerka, Janička. Teď je tak krásná, že kdybyste její fotku dali na hlavní stránku vašeho časopisu, všichni jej budou kupovat a vy budete bohatí… No, ona jako mimino mi počmárala knihu. Tak jsem vzal její malou ručičku a zeptal se: Která ručička mi počmárala moji knihu? Aha, tato, takže bác, bác, bác. Ale jinak já se nechci cítit být mocný. Chci se cítit být slušný. A takovým jsem.