Ve většině rozvinutého světa se křivka epidemie pomalu zplošťuje, to ale skrývá tragickou skutečnost: započala druhá fáze krize, v níž se virus šíří do rozvojového světa. Deset z 12 zemí s největším počtem nových potvrzených případů teď spadá do kategorie rozvíjejících se ekonomik v čele s Brazílií, Ruskem, Indií, Peru a Chile. Výsledná zkáza pravděpodobně zhatí roky a možná celá desetiletí jejich ekonomického rozvoje.
Chvíli se zdálo, že rozvojovému světu se nejhorší pandemie vyhne. K 30. dubnu se podle zprávy think tanku Brookings Institution nízko- a středněpříjmové země, jejichž obyvatelstvo tvoří 84 procent planety, podílely na úmrtích způsobených onemocněním covid-19 ze 14 procent. To lze částečně vysvětlit absencí testování, v jehož důsledku nebyla odhalena správná příčina smrti.
Ve hře ale mohou být i jiné faktory. V rozvojovém světě nejsou rozšířené domovy pečující o seniory, kde jsou starší lidé soustředěni na jedno místo a do nichž se koncentruje velký počet úmrtí v bohatých státech. Vysoké teploty také mohly mít na šíření viru svůj vliv. Někteří specialisté v soukromí spekulují o tom, že obyvatelstvo těchto zemí má silnější imunitní systém, protože bylo během života vystaveno mnoha dalším chorobám.
Virus nebo hlad
Existuje ale i další možnost. Rozvojovému světu se v prvních měsících nemoc vyhýbala proto, že je méně propojen s původními hlavními centry onemocnění, Čínou a Evropou. V posledních týdnech však koronavirus postupuje pomalu, ale jistě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
