Hledat spojence, nikoli nepřátele
Co dělat ve chvíli, kdy se na Ameriku řítí zdravotní „tsunami“
Ve Washingtonu se pozornost stočila k ekonomickým opatřením, která mají tlumit dopady pandemie koronaviru. Experti a politici navrhují své preferované nástroje – sahají od snižování daní přes záchranu korporací až po posílání hotovosti přímo občanům. O každém z návrhů má cenu debatovat, ale tato pozornost je nyní špatně zaměřená. Ve svém jádru neprožíváme ekonomickou, ale zdravotní krizi.
Takové rozlišení může na čtenáře působit akademicky. Ale rozumět mu je zásadní pro stanovení správných politických opatření.
V ekonomické krizi může dojít k situaci, kdy lidé přijdou o zaměstnání, a příjmy a ztratí tak možnost utrácet. Říká se tomu poptávkový šok a zažili jsme jej během globální finanční krize roku 2008. Anebo mohou výrobci zvýšit ceny zboží (z různých důvodů), a to se stane pro zákazníky nedostupným. Tomu se říká nabídkový šok a popisuje následky ropné krize let 1973 a 1979. Ovšem situaci, již zažíváme teď, nemůžeme čelit primárně ekonomickými opatřeními. Sledujeme totiž úplné zastavení ekonomiky.
Lekce z Asie
I když dnes máte peníze, tak nemůžete jít do obchodu, do restaurace, do divadla, na sportovní stadion, do obchodního centra, protože jsou tato místa zavřená. Pokud vlastníte továrnu, která ještě nebyla uzavřena ze zdravotních důvodů, tak ji možná budete muset beztak zavřít kvůli tomu, že od dodavatelů nedostanete klíčové součástky nebo nedokážete najít dostatek otevřených obchodů, kde by se vaše výrobky daly prodávat. V těchto podmínkách ekonomiku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
