Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Rozhovor

Dějiny ještě mohou být k Babišovi milosrdné

S Jeffreym A. Staceym o protipopulistickém tažení ve střední Evropě

45A_foto archiv Feffrey Stacey2
Jeffrey A. Stacey

Jestli jsou ve střední Evropě na vzestupu liberální síly, jak tvrdíte ve svém nedávném  komentáři v The New York Times, proč se to neděje v takové míře na Západě?

Ve střední Evropě jsou populističtí, autoritativní a extremističtí politici u moci v poslední dekádě delší dobu než na Západě. Své země někteří z nich hodně svírají, je tu více korupce, zneužívání moci, oslabování právního státu. Průměrná lidská bytost se přitom v reakci na pociťovanou nespravedlnost snaží o nápravu, často využije všech dostupných nástrojů. A to se teď u vás děje. Na Západě přišli populisté k moci relativně nedávno, odpor se teprve formuje.

Z čeho vycházíte v tvrzení, že Středoevropanům populisté stále více vadí?

Váš region je složitější, než jak ho vidí někteří západní analytici, již ho líčí jako hodně proruský, zpátečnický a méně rozvinutý. Takový pohled  neumožňuje vnímat celou realitu, střední Evropa od pádu komunismu ušla velký kus cesty, lidé zažili svobodu, vyšší životní úroveň. Vědí, že jde žít lépe, poctivěji. Právě proto jim vadí negativní dopady populismu, které se na ně ve větší míře navalily. Mluvím také o omezování svobody, médií, stagnující ekonomice, kleptokracii.

Kdo je podle vás ve střední Evropě lídrem pozitivních změn?

Pro mě je to Slovensko. Připadá mi významné hlavně proto, že bylo považováno za baštu populistů. Někdejší předseda vlády Robert Fico a jeho prezidentský kandidát během kampaně utopili jakoukoli snahu o vlídnost v nabubřelosti, výhrůžkách, urážkách. Zuzana Čaputová oproti tomu zůstala klidná a vyrovnaná, věřila, že dosud tichá většina přijde k volbám a ocení to. A to se také stalo. Do prezidentského křesla usedla přesvědčivá demokratka, přestože neměla přímou zkušenost s politikou, nebyla slavná a všeobecně známá v regionu ani ve světě, lidé ji volili a porazila populisty.

Vidíte rozdíly mezi Slovenskem a Českem, co se týká populistů?

Máme tendenci vnímat Česko jako více západní než Slovensko. Může za to řada věcí, krása Prahy, to, že se sametová revoluce zrodila právě zde. Samozřejmě za to může i Václav Havel, disidenti. Je to ale složitější. Poté, co se stal prezidentem Václav Klaus a po něm Miloš Zeman, se u vás prodral populismus na povrch. To ještě více zesílilo, když se k moci dostal současný premiér Andrej Babiš. Politik, který se zhlédl v Donaldu Trumpovi a začal se stylizovat do amerického prezidenta – probyznysový, rádoby lidový, ale soustředící se především na svoje podnikání a jmění. Pomalu se pak snažil o „orbánovský“ scénář – omezovat svobodu médií a přinášet do systému více korupce. Jenže do toho začalo docházet ke změnám na Slovensku a to ovlivnilo dění i v Česku.

Jak to myslíte?

Mohli jste sledovat protesty, které tam probíhaly. A viděli jste, že se za populistické politiky nikdo nepostavil. Demonstrace v jejich prospěch nebyly v podstatě žádné. Česko se mohlo Slovenskem inspirovat. A může to být i lekce pro Andreje Babiše. Vývoj na Slovensku nepochybně sledoval, může to porovnávat s místními opakovanými protesty. Nenapáchal ještě tolik škod jako Fico nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Teď je pro něj ta pravá chvíle začít se krotit nebo odejít s grácií. Byl by stále bohatý muž a má příležitost se do historie zapsat jako zodpovědný lídr s hodnotami. Snad se tedy dívá, jaký je vývoj na Slovensku, a pochopí to jako znamení. Vládne zemi s výjimečnou liberální tradicí, kterou je třeba ctít a chránit. Pokud si to v hlavě spojí, dějiny k němu budou milosrdné.

Andrej Babiš dosud říkal, že nikdy neodejde.

Dá se očekávat, že vývoj na Slovensku bude minimálně figurovat v jeho kalkulacích, což by mohlo vést k tomu, že své populistické tendence omezí.

V západních médiích se o Česku často píše jako o jednom z rozbíječů evropské jednoty. Souhlasíte s tím?

Česká republika by se neměla spojovat s Orbánem nebo polskými populisty a tvořit jakési kapsy uvnitř Evropské unie. Ale i tady platí, že část lidí si uvědomuje, že to není dobře, a to může dát věci do pohybu.

Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau před časem napsal, že nebylo rozumné přijímat problematické středoevropské země do Evropské unie.

Tenhle pohled nesdílím. Je naprosto zásadní, aby Evropa byla jednotná a svobodná a staré státy akceptovaly nové členy. Občané Evropy napříč kontinentem musí uznat, že se tu v minulosti obětovaly životy i finance právě k dosažení tohoto cíle. Souhlasím nicméně s tím, že směrem k zemím visegrádské čtyřky je potřeba mít větší očekávání a vyvíjet na ně tlak. Jejich občané dostali z kohezních fondů spoustu peněz, daří se jim proto lépe, díky EU a NATO jsou ve větším bezpečí, je tedy načase, aby na sebe tyto státy vzaly větší díl odpovědnosti za problémy, které Evropská unie řeší

I_obalka_R30
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R30
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 41 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

vedoucí rubriky, Fokus

kundra 300
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1556
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte