Násilí a informace

Švédsko zřejmě čeká politický otřes. Předvolební průzkumy naznačují, že se jednou z nejsilnějších stran mohou stát místní radikálové. Bez jakýchkoli pochybností je to reakce na příchod velkého počtu uprchlíků. Důkladný text k tamní situaci najdete na str. 34–37, tady se zastavme u jedné dílčí otázky: Má se zveřejňovat původ pachatelů násilných činů?

Švédská veřejnoprávní televize zveřejnila statistiku, že většiny znásilnění, která se podařilo vyšetřit a rozsoudit, se dopustili uprchlíci. Za pět let padlo 843 odsuzujících verdiktů a 58 procent z nich si vyslechli cizinci. Experti připomínají, že drtivá většina se nevyřeší nebo nenahlásí, procento zachycující podíl cizinců je tudíž nepřesné. I proto se ozvalo nemálo kritiků, že se původ pachatelů nemá uvádět. Policie a justice podobné informace ani neposkytují, novináři je museli zjistit sami.

Nepochybně jde o citlivé téma. Informace o původu pachatele může vyvolávat zkreslené představy o ostatních lidech narozených ve stejném regionu. Zejména pokud jsou pachatelé snadno identifikovatelní (třeba podle barvy kůže), hrozí, že se někdo bude mstít na všech, kteří jsou mu podobní. Nemusíme teoretizovat, do nedaleké Saské Kamenice, kde se zřejmě vraždy jednoho Němce dopustili dva cizinci, se následně sjeli i neonacisté, kteří naháněli každého, kdo jim nepřipomínal čistokrevného Němce.

Jenže zatímco úředně uvádět původ možného pachatele nedává smysl (pokud po něm není vyhlášeno pátrání), u statistik je to něco jiného.…