Jak proti Čechům, tak proti Němcům
V Liberci se ohlížejí za výtvarnou tvorbou našich krajanů odsunutých do zapomnění
Tři týdny po konci druhé světové války dorazila do zámku Lemberk kousek od Liberce takzvaná zajišťovací komise. Čeští vyslanci do Sudet tu našli několik desítek obrazů a na dvě stovky plastik, které považovali za „pozůstalost akademického sochaře Metznera z Liberce“. Všechno německé správě zámku zabavili. Aniž věděli, že ve skutečnosti nešlo o pozůstalost, ale o část sbírky dokládající činnost monumentálního uměleckého spolku Metznerbund, ve kterém se u nás mezi válkami sdružovali německy hovořící výtvarníci.
Zatímco autoři děl zamířili do odsunu, artefakty zůstaly ležet v prachu zámecké půdy, byly rozkradeny a ty nejkvalitnější si rozebraly regionální instituce do svých depozitářů. Až před čtyřmi lety je z nich vynesli na světlo kunsthistorici Anna a Ivo Habánovi. V Oblastní galerii Liberec z nich sestavili průkopnickou expozici Mladí lvi v kleci, která poprvé naznačila šíři záběru autorů, po nichž se po roce 1945 slehla zem.
Habánová se rozhodla ve výzkumu pokračovat. Další čtyři roky strávila díky Grantové agentuře ČR v archivech a depozitářích, kde zkoumala dějiny největšího německočeského spolku. Výsledky nyní předkládá opět v domovské liberecké galerii na výstavě s lakonickým názvem Metznerbund. Spolu s doprovodnou monografií jde o jeden z nejnáročnějších a nejpřínosnějších počinů, jaký se tuzemským historikům umění po revoluci povedl.
[image id=„200124973“…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
