Ten pocit si vybavuji i po letech. Připravoval jsem se na pobyt ve Spojených státech, když jsem se dozvěděl o střelbě na univerzitě ve Virginii. Pomyslel jsem si, že teď Američané konečně pochopí, že „právo nosit zbraň“ je výdobytkem 18. století, který nemá v naší době místo. Tehdy jsem netušil, že hromadné zabíjení bezbranných civilistů vyšinutými jedinci, často sotva zletilými, není ve Spojených státech ničím výjimečným.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem si pak na konzervativním právnickém blogu přečetl, že počet obětí střelby je vlastně důsledek selhání regulace zbraní. Školy byly ve státě Virginie jedním z prostorů, kam ozbrojené osoby nesměly; nebylo zde tedy nikoho, kdo by se útočníkovi postavil, tvrdil přispěvatel blogu, profesor ústavního práva.
Uvědomil jsem si, že žiji v jiném světě – ve světě, kde lidé očekávají, že se o jejich bezpečí postará stát. Kde střelné zbraně u sebe nosí jen policisté (a někde ani ti ne). Takový svět není zdaleka samozřejmý a jeho existenci musíme považovat za náš ohromný civilizační výdobytek, který odlišuje Evropu od velké části zbytku světa.
Tím, kdo nám chce tento svět vzít, nejsou teroristé, ale nezodpovědní populisté, kteří využívají současnou atmosféru strachu – prezident Zeman a nyní i ministr Chovanec. Hlubší kultura společnosti a péče o ni je nezajímá.
Ani bezpečnostní experti se totiž neshodují, nakolik mohou neškolení civilisté zabránit útoku vedenému zabijákem, odhodlaným zavraždit co nejvíce lidí. Použít zbraň,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
