Báby zkoušené
I když od josefínských dob v českých zemích existovaly porodnice, houfně se v nich umíralo na infekce, a tak bylo bezpečnější přivést dítě na svět doma za pomoci porodní báby. Výstava v Muzeu hl. města Prahy První křik, první pláč, kterou připravili kurátoři Pavla Státníková a Prokop Remeš, zachycuje právě historii tzv. babictví u nás.
Jak dlouhá je historie téhle profese?
Pavla Státníková: Určitě je to jedno z nejstarších ženských řemesel. Lékař se vyskytoval u porodu jen v nejnutnějších případech. Výstavu jsme koncipovali na příběhu Ludmily Kapalínové, porodní báby ze Sobína, v druhé linii je její příběh rozšířen o obecnější pohled na babictví a porodnictví u nás. Vstupujeme do doby zhruba před dvěma sty lety, kdy se porodní báby musely začít vzdělávat, respektive řemeslo mohly vykonávat pouze na základě studia či dokladů o něm.
Prokop Remeš: Přelomové období nastává za vlády Marie Terezie, jež zavedla zdravotnické reformy. Sama byla matkou šestnácti dětí a její porodník Gerard van Swieten se zasloužil o organizaci zdravotní péče v rámci celé monarchie, díky které začaly být také adeptky porodnického umění systematičtěji proškolovány. Podobné snahy tu byly již dříve, nicméně doba nazrála až s osvícenstvím s jeho důrazem na vzdělání a znalosti.
Jaký tedy byl příběh Ludmily Kapalínové?
PS: Narodila se v září 1780 ve Zličíně, tehdy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
