Vytrvalci na vítězném ústupu

Stačí málo a člověk si tu připadá, jako by se ocitl v jejich písni: „Je podzim konec sezony, mraky lítaj těsně nad stromy, černé mraky na cáry roztrhaný.“ To není jen text skladby Jeremiáš, ale také přesný popis povětrnostní situace v Jeseníku na lázeňském vrchu Gräfenberg v den, kdy se tu místní rodáci Priessnitz chystají odehrát první koncert k novému albu Beztíže.

Deska vychází po desetileté pauze od poslední nahrávky Stereo. Zpěvák a textař Jaromír Švejdík počítal, že se jeho doménou stanou komiksy jako Alois Nebel a Zátopek, jejichž kreslení se poslední roky intenzivně věnuje, a kapela se mezitím vytratí. Nakonec se ukázalo, že ani muzikanti, ani fanoušci si nedokážou představit, že se Priessnitz odporoučí bez desky na rozloučenou – kterou je právě Beztíže.

I proto je atmosféra před koncertem zatížená jak očekáváním, tak symbolikou, která připomíná, kde cesta Priessnitz bezmála před třiceti lety začala. Sál s křišťálovými lustry, v němž vystoupí, se nachází ve vůbec prvním léčebném domě Hrad, který Vincenz Priessnitz otevřel roku 1839. A bylo to o malý kus dál v lázeňském parku, kde Švejdíkovi, který tu na sklonku osmdesátých let pracoval jako zahradník, došlo, že příjmení slavného léčitele by mohlo posloužit jako název pro skupinu hrající temný gotický rock s mystickými texty.

Nostalgie však jde okamžitě stranou, když za jásotu takřka devíti set lidí vstupují Priessnitz na pódium. Tříhodinová hlučná show rozhodně…