Překvapení z univerzitního chlívku

Už na jaře 2014 jsem nemohla v noci spát a přemýšlela jsem o tom, zda je ospravedlnitelné, abych zůstala mimo etickou bouři, která se rozpoutala kolem technologie, již jsem pomohla vytvořit,“ citoval Respekt počátkem roku americkou bioložku jménem Jennifer Doudna. Právě ona stála před několika lety u zrodu převratné metody CRISPR, s jejíž pomocí lze velmi rychle a levně upravovat dědičnou informaci.

Opodstatněnost jejích obav nejnověji potvrzuje výzkum probíhající na Kalifornské univerzitě. Tamní vědci se pomocí této metody pokoušejí získat lidské orgány vhodné pro transplantace – vypěstovat je v tělech prasat. Přesněji, zatím pouze v organismu zárodků vyvíjejících se v dělohách prasnic. Kdyby uspěli, vyřešili by současně problém chronického nedostatku orgánů a imunitní reakce; orgán lze v těle prasete připravit tak, že půjde o pacientovu vlastní tkáň, kterou jeho tělo neodmítne.

Pro popularizátora vědy jsou tu pohromadě všechny znaky dobrého příběhu: Figuruje tu několik nových převratných technik, navíc mluvíme o kombinaci zvířete a člověka, tedy vlastně o chimérách – mytických stvořeních, která vzrušovala básníky už v antice. A konečně je tu fantastická možnost, na kterou upozornily americké Národní ústavy zdraví, jeden z nejdůležitějších sponzorů biomedicínského výzkumu v USA: lidské kmenové buňky, které vědci do prasečích embryí vkládají, mohou teoreticky způsobit, že se v prasečím zárodku začne vyvíjet nejen třeba lidská slinivka, ale také cosi na způsob lidského…