Doma bude lépe
Evropská komise představila plán, jak zastavit migraci z Afriky
Stejně spolehlivě jako tažní ptáci se každé jaro do Evropy vrací varování, že v Libyi na plavbu přes Středozemní moře čekají masy Afričanů. Letos například francouzský ministr vnitra hovořil o 800 tisících nedočkavých migrantů. Ještě dramatičtější jsou pak dlouhodobější prognózy, podle nichž se miliardový africký kontinent dává do pohybu.
Zatím byla realita vždycky klidnější. Nejvíce žadatelů o azyl přes Středozemní moře připlulo před dvěma lety, bylo jich 170 tisíc a třetinu tvořili Syřané. Afrika se do pohybu nedala – její obyvatelé se naopak na jiné světadíly stěhují méně než Evropané či Asijci a skoro 80 procent afrických migrantů hledá živobytí blízko domova, v úspěšnějších afrických státech.
Varování přesto nejsou úplně od věci, protože situace se může rychle změnit. Počet obyvatel Afriky se do poloviny století zdvojnásobí na bezmála 2,5 miliardy a mladí lidé budou mít problém najít obživu. Současně se stále více Afričanů vyprošťuje z beznadějné bídy, dostávají základní vzdělání, mají větší sebevědomí a to posiluje jejich ambice bojovat za lepší život, klidně odchodem do neznáma.
Evropská komise minulý týden nabídla strategii, která se pokouší reagovat na tyto vyhlídky – a na neudržitelnost současného stavu, kdy se každoročně při pokusu plout do Evropy utopí tisíce lidí. Řešením by měla být větší rozvojová pomoc, lepší obchodní dohody, investice a přístupnější pracovní víza. To vše výměnou za zastavení migrace. Návrh se inspiruje březnovou dohodou EU s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
