Hrozí nám levicoví teroristé?
Místo Sítě revolučních buněk jde k soudu případ vojenského vlaku
Hladovku se v pankrácké vazbě rozhodl zahájit anarchista Martin Ignačák (30). Státní zástupce jej nedávno obžaloval z toho, že spolu s dalšími čtyřmi lidmi – dva byli policejní agenti – plánoval útok zápalnými lahvemi na vlak s vojenskou technikou. Ignačák jako jediný zůstává třináctý měsíc ve vazbě a soud teď zamítl jeho další žádost o propuštění. Od masivního policejního zásahu proti radikální levici, operace Fénix, uběhl víc než rok. Spustilo ho několik útoků zápalnými lahvemi, k nimž se přihlásila Síť revolučních buněk s cílem „zničit kapitalismus“. Navzdory nasazení agentů a zatčení jedenácti lidí policie žádného žháře neusvědčila, síť je stále tajuplná. K soudu zato míří úplně nová kauza, příprava teroristického útoku na vlak, na níž se podíleli nasazení agenti.
Doly a zahrádka
Třicátník s dredy jde Ztracenou ulicí v centru Olomouce do oblíbené čajovny. Cestou se zastaví v proluce mezi domy, na kousku navezené hlíny tu kvetou macešky a sedmikrásky. Muž se na chvíli posadí do křesla v rohu a pochlubí se, že tahle „partyzánská zahrádka“ byla jeho nápad. Radikální ekolog Tomáš Zelený žije v maringotce za městem, nedávno získal doktorát za práci o skleníkových plynech a pracuje hned pro několik neziskových organizací. Kromě toho je jedním z jedenácti lidí, které policie zatkla během operace Fénix. Zelený není jeho pravé jméno, ale pseudonym, který užívá pro veřejné rozhovory o Fénixu. „Ti, kdo mě znají, o mém zatčení samozřejmě vědí,“…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















