Jižní kříž a Union Jack
Novozélanďané žádají jistotu v tom, co jim vlaje nad hlavou
Pokud chce nějaká země změnit státní vlajku, měla by k tomu mít zásadní důvod. Na první pohled se může zdát, že Nový Zéland jich má hned několik. Dnešní vlajka země ztracené v dálkách Tichého oceánu je vlastně variantou britské standarty, kterou používají různá území a organizace volně spojené s Velkou Británií, a odkazuje tedy na dávno minulou dobu, kdy byl Nový Zéland britskou kolonií. Vlajka s pověstným „Union Jackem“ v horním rohu zároveň odkazuje k bílým přistěhovalcům na ostrovy, nijak ale nereprezentuje původní obyvatelstvo ani pozdější „barevné“ přistěhovalce, přičemž třeba v největším městě Aucklandu se dnes podle sčítání lidu „bělochy“ cítí být jen něco málo přes polovinu obyvatel. A v neposlední řadě je současná novozélandská vlajka pro nezasvěcené téměř k nerozeznání od vlajky mnohem větší Austrálie.
Když tedy během poslední kampaně přišel dnešní premiér John Key s návrhem, aby se vlajka vyměnila za moderní, jež by „do celého světa volala o naší novozélandskosti“, dalo se to považovat za docela chytrý a celkem snesitelně populistický tah. Key volby vyhrál, vyhlásil veřejnou soutěž, v ní rada moudrých Novozélanďanů vybrala z deseti tisíc návrhů čtyři a poslala je do prvního kola referenda. První referendum zúžilo výběr na jednoho finalistu, který se ve druhém referendu utkal s vlajkou původní. Demokratické…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
