V supermarketu Albert kousek od centra Prahy panuje běžný odpolední ruch. U každé ze dvou pokladen stojí po pěti zákaznících a čekají, až budou moci vyložit zboží na běžící pás. Prodavačka za kasou každého pozdraví, snaží se ho kontaktovat očima a trochu se usmát, aniž by při tom ztratila tempo při markování. Dělá to celkem zbytečně, zákazníci se „své“ pokladní do očí nepodívají, na pozdrav odpoví málokdo, jen bezmyšlenkovitě skládají zboží a podávají platební kartu nebo peníze ženě, o níž by o minutu později neuměli říct, jak vlastně vypadala.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
