Politika nočního života

Nikdo ho v tu chvíli nesmí rušit. Když už všechny velkoformátové zvětšeniny visí na zdech a instalace je po několika dnech soustředěné práce téměř hotová, zamkne se sám v galerii a pustí si hudbu na plné pecky. Opatrně, v rukavicích bere malé snímky a pomocí izolepy z nich vytváří na stěnách nečekané kolážovité shluky. „Výstavu je třeba rozeznít a fotografie jsou moje tóny,“ říká s chlapeckým úsměvem sedmačtyřicetiletý Wolfgang Tillmans, oblečený kromě svítivých běžeckých bot celý v černé.

Od pravidelného hudebního rituálu neupustil ani v Domě umění v Českých Budějovicích, a tak zatímco se pod okny galerie chystaly adventní trhy, celosvětově žádaný fotograf tu uvedl svou vůbec první výstavu u nás, která potrvá až do konce prosince. Bylo to téměř před sedmi lety, kdy zdejší kurátor a šéf Michal Škoda vytíženého tvůrce oslovil, a i když Tillmans souhlasil, dlouho neměl v kalendáři volný termín. Počkat se každopádně vyplatilo, protože už po úvodním týdnu je jasné, že výstava bude v Domě umění tou nejnavštěvovanější.

Na počátku devadesátých let zabodoval s fotkami tanečních party v progresivních časopisech i-D a The Face. Vystavoval po svém, fotky často jen nalepené na zdech, bez rámu nebo vytržené ze stránek magazínů, kde je předtím otiskli – to zase působilo jako zjevení v rámci galerijního provozu. Šlo o natolik svěží styl, že jím nakazil celou generaci mladších fotografů, kteří ho začali houfně kopírovat. V roce 2000 se Tillmans stal prvním fotografem, který kdy získal…