Umělci, proroci a bigamisté
Veletržní palác zaplnila díla umělců se spasitelským komplexem
Prvního syna nechtěně zabil, když ho křtil v ledových vodách jezera Arendsee. Druhého potomka se mu neúspěšně snažila utopit žena, když v jezeře hledala únik před umělým rájem, který tu její muž vybudoval v domnění, že je vtělením Ježíše Krista. Gustav Nagel (1874–1952) je bezesporu nejbizarnější postavou výstavy Umělci a proroci, jež aktuálně probíhá ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze.
Po nedávném projektu Aenigma v olomouckém Muzeu moderního umění je to v krátké době už druhá expozice, která českého návštěvníka uvádí do světa charismatických umělců z německy hovořících zemí, kteří uvěřili, že jejich posláním není jen vytvářet výtvarná díla, ale měnit svět a společnost. Zatímco v Olomouci se ve spolupráci s hallským Kunstmuseem Moritzburg podívali na antropozofické hnutí Rudolfa Steinera, které je minimálně vzhledem k waldorfským školám docela známým fenoménem, v Praze odhalují mnohem tajemnější historickou kapitolu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
