Babička proměněná v moderátorku

Americké nakladatelství Quirk Books letos vydalo knihu William Shakespeare’s Star Wars: Verily, A New Hope. Ian Doescher v ní adaptoval první epizodu filmové série Star Wars do podoby shakespearovského dramatu, v němž postavy promlouvají angličtinou 16. století (pouze droid R2-D2 zůstává u svého pípání), kolektivní chorus plní roli vypravěče a verše mají metrum jambického pentametru. Je to pochopitelně jen kuriózní nápad, ale vypovídá, že oddaný čtenář může být ochotný věnovat energii i provedení v mnohem náročnější podobě, než byla původní filmová verze. Ve stejné zemi nedávno vydali i romány Marka Twaina, v nichž sanitárně cenzurní zásahy eliminovaly Twainův výraz „negr“ a nahradily jej slovem „otrok“. Tyto zásahy byly nicméně odbornou komunitou až překvapivě rázně odmítnuty; pokud přepisujeme texty i dějiny tak, aby se jevily hezčími, lžeme si tím do kapsy. Chyba je v nás, ne v těch textech.