Herec pražského vinohradského divadla, publicista, spisovatel a překladatel Jiří Žák (65) se scházel s Václavem Havlem v posledním roce jeho života a natáčel jeho vzpomínání na vlastní divadelní cestu. Dobrat se konečného tvaru knihy – o němž měl Havel své pochybnosti, jak stojí v předmluvě recenzované knihy – se jim nepodařilo. Jiří Žák ovšem nelenil a několik týdnů po Havlově skonu přispěchal s publikací Hovory s V. H., jíž dal podtitul Autentické svědectví o divadle, kultuře, o letech šedesátých.
Titul odkazuje k Čapkovým Hovorům s TGM, což se po přečtení Hovorů s V. H. ukazuje být od Žáka jako nejapnost. Mezi oběma knihami je totiž asi takový rozdíl jako mezi Jiřím Žákem a Karlem Čapkem. Plodný sepisovatel Žák (záložka svazku informuje, že v současnosti připravuje hned tři další knihy) se Havla ptal, jako kdyby neexistoval žádný Dálkový výslech ani Stručně, prosím, tedy dvě knihy rozhovorů, které s Havlem vedl Karel Hvížďala. Žák se obsadil do role uctivé tabuly rasy, jež podkuřuje, nahrává, podotýká, je velmi nekonkrétní, zato do otázek vkládá zobecňující poznámky o současném českém divadelnictví, jimiž bohužel prokazuje svoji velmi povrchní obeznámenost s tematikou. Skoro se dá říct, že jedním z tajemství, která si Václav Havel odnesl na věčnost, je to, proč se nechal na sklonku života zpovídat zrovna Jiřím Žákem. Ten jej nenutil, alespoň z toho, co stojí na papíře, ke vzpomínání konkrétnímu a přesnému. Snad jen některé pasáže týkající se režisérů Radoka a Krejči přinášejí drobné vzpomínkové doplnění toho, co je o nich a jejich tvorbě známo.
Ona autentičnost, kterou Jiří Žák vložil do podtitulu knihy, má v ní vpravdě paradoxní charakter. Protože natočený materiál mu nevydal na soustavný knižní rozhovor, dělí ten v podstatě nedlouhý dialog rozsáhlými ukázkami z textů o českém divadle šedesátých let, zejména z dobových statí Václava Havla. Jimi si divák připomene myšlenkovou a formulační ostrost a brilanci tenkrát ani ne třicetiletého divadelníka, která až strašlivě kontrastuje s rozvolněným povídáním si, k němuž docházelo v Havlově knihovně v pražské Voršilské ulici.
O úrovni redakčního zpracování téhle vágní publikace vypoví snad dostatečně následující detail. Na konci knihy se nacházejí encyklopedická hesla několika v ní frekventovaných osobností včetně samotného Václava Havla. U něho je opakovaně uveden špatný rok narození (1935 namísto 1936), chybné je i datum ukončení jeho posledního českého prezidentství – skončil 2. února 2003, nikoli 2. února 2002.
Autor je redaktorem MF DNES.
Jiří Žák: Hovory s V. H.
XYZ, 256 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
