Je jen otázkou, kdy všudypřítomné olympijské hry začnou méně těšit a více dráždit nervy. Nepřetržité přenosy na dvou televizních kanálech, titulní strany novin či webů, pokřiky znějí i z rozhlasu. Rozebírají se dresy, oblečení, už se vypisují ankety o nejkrásnější atletky, znalci píší, kolik dostaneme medailí, ještě dříve, než sportovci vůbec svléknou civil. Nicméně ti, kteří mají rádi sport, si nepochybně tu svoji oblíbenou disciplínu najdou a prožijí s ostatními diváky strhující zážitek.
Podstatné ale také je, že olympijské hry mají i dnes svůj společenský rozměr. Stále jsou totiž tabu, která je s jejich pomocí třeba překonávat. Ještě v roce 1896 Pierre de Coubertin tvrdil, že ženy by neměly soutěžit, protože by to bylo „neestetické, nepraktické a zdraví škodlivé“. Dnes už samozřejmě víme, že je to přesně naopak, ale podstatné je, že i arabské země, které odmítaly dovolit ženám sportovat, překonaly bariéry a svou šanci dostanou například i zástupkyně Saúdské Arábie.
Ne všechny bariéry se ale podařilo zbořit. Například judistka Majlinda Kelmendiová z Kosova nemůže reprezentovat svou zemi, protože jsou ve hře i politické zájmy například Ruska. „Když začínala, závodilo v judu pouze pár desítek Kosovanů – všechny zajímal jen fotbal. Teď máme 800 registrovaných judistů a půlku z nich tvoří ženy – právě díky Majlindě,“ říká Respektu trenér Driton Kuka. Více si o ní a arabských sportovkyních přečtete na stranách 28–30 v článku Lucie Kavanové.
Kolega Jan H. Vitvar se vedle toho věnuje královské disciplíně sprintu na 100 metrů. „Před třemi lety se na světovém šampionátu v Berlíně Jamajčan Usain Bolt dostal až na hodnotu 9,58 sekundy. To znamená průměrnou rychlost 10,44 metru za sekundu neboli 37,58 kilometru za hodinu. To je dost velký kvapík i na kole. Bolt na svůj historický běh potřeboval jen 41 kroků o průměrné délce 244 centimetrů. To znamená, že během pouhé jedné sekundy dokáže udělat více než čtyři šíleně dlouhé kroky. Jak je něco takového vůbec možné?“ Více se dočtete na stranách 46–52.
Pro ty, které sport nezajímá, je v tomto čísle řada jiných textů. Například článek Ondřeje Kundry a Jaroslava Spurného o tom, co se děje kolem klíčového svědka v případu podezřelého nákupu letadel CASA Karla Daňhela. Nebo text Kamila Fily o novém batmanovském filmu.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
