Totální propadák

Respekt 25/2012

Státu ve vytvoření kvalitní státní maturity vždy bránil zásadní problém: pan ministr Fiala si zcela jistě přizve skupinu složenou z „předních odborníků“, tedy z poslanců (budiž, z oboru), ředitelů škol a krajských úředníků. Ale všimnete si, která skupina tu chybí? Samozřejmě ti, kdo si maturitou sami v nedávné době prošli a kdo vědí, jak žáci vlastně myslí a jak maturita ve 21. století funguje. Přizvání studentů ministrům a jejich úředníkům málokdy přijde na mysl, protože přítomnost moudrých, rozumných a dostatečně po odborné stránce vzdělaných jedinců se mezi touto skupinou obyvatelstva nepředpokládá.


Troufám si vymezit se vůči tomuto předsudku. Sám znám vzdělávací systémy nejméně čtyř zemí, mám maturitní vysvědčení ze dvou z nich. Bohužel přístup ministerstva k naší společenské vrstvě se dlouhodobě vyznačuje přezíravostí. V roce 2009 jsem měl to skutečně ojedinělé štěstí účastnit se jednání mezi odpůrci státních maturit z řad studentů a ministerstvem. K tomuto jednání došlo pouze díky aktivitě mého vrstevníka, jemuž se podařilo na Facebooku shromáždit 50 tisíc nespokojených studentů a dostat alespoň pětinu z nich do centra Prahy. Nedávný Týden neklidu vyprodukoval podobný efekt. Ale to je skutečně třeba takový rozruch, aby lidé na ministerstvu dostali rozum a začali využívat všechny zdroje, které se jim nabízejí? Zatím to nevypadá, že by se ministerstvo chystalo svůj přístup ke studentům přehodnotit a začalo je konečně považovat za partnery k jednání přinášející čerstvé nápady.

Štěpán Štrébl, student University of California, Los Angeles, a člen správní rady neziskové organizace Studentské fórum

 

Třicet procent na odpis

Respekt 24/2012

Sloupek je velmi nepřesný:

1. V současné době název zvláštní školy neexistuje – existují ZŠ praktické.

2. V ZŠ praktických se vzdělávají pouze žáci s lehkým mentálním postižením, žáci bez postižení museli školy opustit; každoročně také probíhají kontrolní vyšetření v poradně ohledně vhodnosti zařazení.

3. Po absolvování se většina (kromě některých Romů – dívky mnohdy otěhotní, chlapci často kradou a fetují) vyučí na odborném učilišti.

4. Sami Romové většinou posílají své děti do ZŠP, neboť učivo je jednodušší než na běžné ZŠ a mohou mít tím pádem více absencí; Romové ze schopnějších rodin jsou dávno na běžné ZŠ.

5. Přehled všech ZŠP naleznete na portálu http://www.uiv.cz/ – netvrďte tedy, že se neví, kolik jich je.

6. Každá ZŠP má vlastní školní vzdělávací program vyplývající z přílohy rámcového vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením. Kde jste přišli na to, že se neví, co se ve školách učí? Pokud jsou tyto informace od ombudsmana, je mi pak velmi líto, že takto nekompetentní státní instituce může komentovat a rozhodovat o současné situaci.

7. Píšete, že v ZŠP se vzdělává 35 procent romských žáků – zbylých 65 procent vás nezajímá? Jsou většina, proč nepíšete i o nich?

8. Větu, že poradny sem posílají „inteligentní a normální romské děti“, snad ani nemyslíte vážně. Která poradna by si v dnešní době neustálých kontrol a tlaku o zařazování Romů do běžných škol troufla doporučit do ZŠP Roma či jiného žáka bez mentálního postižení? Co to je pojem „normální“ ve vaší řeči?

Doporučuji vám přijít se podívat do ZŠP v pražských Horních Počernicích, kde uvidíte, jaké děti tam chodí – například u nás ve škole jsou tři Romové na více než 50 dětí, které selhaly na běžné ZŠ a potřebují pomalejší tempo práce a menší kolektiv, většina se vyučí a začlení do běžné společnosti jako truhlář, automechanik, kuchař, číšník, zahradník atd. 

Mgr. Daniela Dvořanová


Smrt šampionů

Respekt 22/2012

Nejzáhadnější je smrt mladých, výkonných lidí, u nichž všechna dostupná vyšetření potvrzovala plné zdraví a u nichž ani pitva nic neodhalila. Přitom existuje vysvětlení pro případy, kdy smrt nastala ve spánku nebo v době odpočinku a zotavení. Ze svého okolí vím o dvou takových tragických případech.

Vysvětlením je fibrilace komor, rozvrat činnosti srdeční svaloviny, vyvolaná v těchto případech nedostatkem draslíku, a zástava krevního oběhu. Pitva nemůže odhalit něco tak jemného. Lidský organismus se v případě ohrožení připravuje na velký tělesný výkon, „útok, nebo útěk“. Problém je v tom, že člověk jako ohrožení prožívá mnohé situace, přípravu na závody a zkoušky, konflikty, strach ze selhání i nesplněná přání. Mnozí lidé, sportovci i nesportovci, jsou tak v zátěžovém, stresovém stavu často, a hlavně dlouhodobě.

V zátěžovém stavu se organismus snaží, mimo mnohé jiné, rozmnožit krevní a mezibuněčnou tekutinu, jejímž základním minerálem je sodík. V případě dlouhodobého stresu a nedostatečného příjmu tekutin a sodných solí organismus zoufale zadržuje sodík a ztrácí ostatní minerály, zejména draslík. Nedostatek krevního objemu se snaží nahradit zvýšeným krevním tlakem. V období zotavení, oddechu, odpočinku a spánku probíhá obnova buněk, v nichž je základním minerálem draslík. Jeho nedostatek se pak projevuje křečemi lýtek, zablokovanými zády, nekvalitním spánkem nebo srdečními arytmiemi, které výjimečně mohou přejít v srdeční zástavu. Toto nebezpečí lze omezit tak, že o něm budeme vědět, že správně vyhodnotíme varovné příznaky a že se nebudeme bát.

Stručně řečeno, přijímat dostatek nebo mírný nadbytek tekutin, zvláště tekutin rozumně slaných – až na úrovni polévek a vývarů. Je třeba rozlišit, kdy dieta s omezením tekutin a solí zachraňuje nemocného člověka s vysokým krevním tlakem nebo nemocným srdcem či ledvinami, a kdy naopak takový režim přivede na pokraj tragédie člověka zdravého a výkonného, jen se zvýšeným krevním tlakem. V neposlední řadě se potřebujeme zamyslet. Uvědomit si, jaký je smysl našeho života, kam směřujeme. Oč se snažit a co opustit. Z čeho se radovat a nad čím mávnout rukou. To se týká jak sportovců, jejichž ambice a výkony jsou na hranici lidských možností, tak nás všech.

MUDr. Jiří Najbrt

 

OPRAVA

V minulém čísle v článku Nebezpečné dálnice jsme zaměnili Veselí nad Lužnicí s Veselím na Moravě. Správně tedy mělo být jihočeské Veselí nad Lužnicí.

V rubrice Dopisy pak bylo chybně uvedeno jméno paní Lenky Žvakové, ze které automatický textový editor vytvořil Lenku Zvykovou.

Za chyby se čtenářům omlouváme.

Redakce

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte