Proč už není léto… Aby však bylo jasno: autor těchto řádků svým povzdechem nemíří proti aktuálnímu počasí, jež by si to stejně zasloužilo, neboť krutě zkouší jeho psychickou odolnost, nýbrž proti faktu, že teď na podzim ještě nemáme nového šéfa či šéfovou Národní galerie. V létě bychom snad už mít měli, no ale teď se ještě stále musíme smiřovat s Milanem Knížákem. A jak už je jeho zvykem, dal o sobě zase vědět tak, že je to smiřování čím dál těžší, prakticky nemožné, leč nutné, protože nám stejně nic jiného nezbývá.
O co jde tentokrát. Příští rok proběhne v Benátkách 54. bienále výtvarného umění, a jelikož tam máme svůj pavilon (ob bienále se v něm střídáme se Slovenskem), bylo na Národní galerii, aby vybrala autora, který by v něm Česko řádně výtvarně reprezentoval. Minule se nám to moc nepovedlo, vystavovala v něm Irena Jůzová, která se sice do objektivů snažila tvářit co nejfatálněji, řekněme jako opravdu dravá samice, nicméně její imitace luxusního butiku prodávajícího odlitky její kůže fatální vůbec nebyla a za Jůzovou se tak po bienále zavřela voda, ze které tato – jinak prakticky neznámá – umělkyně během bienále vystoupila.
Letos to vypadalo ještě hůř, protože do soutěže se přihlásily samé tak nenápadité projekty, že komisi radící v této věci Národní galerii ani jeden neoslovil. V komisi ovšem tentokrát seděli lidé zkušení a zodpovědní, takže galerii přesvědčili, aby udělala ještě jednu výzvu. A…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
