Až se všechno propojí
Většinu přístrojů připojených k internetu již netvoří počítače.
Peněženka-čmelák zabzučí v kapse pokaždé, když na bankovní účet majitele přijdou nebo z něj odejdou peníze. Čím větší částka, tím déle a silněji vibruje. Peněženka-medvědice obsahuje pevný svírací mechanismus: jak se člověk blíží k vyčerpání stanoveného limitu, musí používat stále větší sílu, aby ji vůbec otevřel. Peněženka-páv se nafoukne po výplatě, když má majitel na kontě spoustu peněz, a pak postupně splaskává. Šrajtofle, které zhmotňují a zpřítomňují virtuální finanční informace, patří zatím do kategorie „vtipné nápady studentů techniky“ (http://bit.ly/(aOcFgD). Už dnes ale fungují a jsou to výmluvné příklady toho, co také můžeme čekat od nastávající éry internetu věcí, kdy se předměty každodenní potřeby připojují k síti a komunikují skrze ni se svými majiteli i mezi sebou navzájem.
Na přelomu srpna a září přesáhl počet přístrojů připojených k internetu pět miliard. Počítače jsou ale v menšině. Víc je mobilů, aut, lednic, televizí, budíků nebo třeba automatů na limonádu. Počítačové čipy jsou čím dál levnější, bezdrátové připojení k internetu je už téměř všude a neustále se zrychluje. Tak proč toho nevyužít? Nemusíme přece chodit kontrolovat pračku, zda už doprala, když nám to může oznámit e-mailem.
Ředitel firmy Ericsson Hans Vestberg odhaduje, že v příštích deseti letech se počet věcí připojených k internetu zvýší desetinásobně. Nejužitečnější podle něj budou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
