Těžko říct, co se teď Julianovi Assangemu honí hlavou. Bojí se trestního stíhání a ztráty svobody, jíž si svým životem globálního kočovníka tak užívá? Nebo má naopak radost z úspěchu a obrovské reklamy, která jeho zpravodajskému serveru WikiLeaks vynese vyšší popularitu? Nynější rozruch vyvolalo zveřejnění 75 tisíc tajných zápisů, jak je pořídila americká armáda o válce v Afghánistánu v letech 2004–2009. Zakladatel a provozovatel WikiLeaks teď dává rozhovory novinám a zažívá to, čeho se obvykle klasičtí novináři snaží vyvarovat – sám se stal aktérem příběhu, jež jeho médium zprostředkovalo čtenářům. Kdekoho najednou zajímá, proč to udělal, jak žije, jaké má názory, co zamýšlí dál. Není divu: Assange je příkladem jedince, který bez nadsázky mění svět. Jenom ještě přesně nevíme, jestli k lepšímu, nebo horšímu. Zkusme si ale tipnout první možnost.
A teď dokumenty Tálibánu
Ten nápad byl geniálně jednoduchý a má úspěch. Assange před třemi lety zprovoznil web, kam je možné k volnému použití zavěsit jakýkoli neveřejný dokument. Otevřel tím cestu do světa, kde se zcela zásadně snižuje možnost něco důležitého utajovat. Místo jásotu teď ale slyšíme a čteme spíš obavy z toho, jaká rizika může bezbřehá otevřenost přinést. Padají otázky, jak bude vypadat svět, kde voliči do všeho vidí, nakolik se pak bude dát vládnout nebo vést války.
Přesnější pohled na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
