Kvůli ruským vojenským cvičením zavládla ve východní Evropě nervozita
Když se obranné plánování protne s politikou, vznikají poplašné zprávy. Velká vojenská cvičení v západním Rusku a Bělorusku, která skončila tento měsíc, byla založena na následujícím nepravděpodobném scénáři: etničtí Poláci v západním Bělorusku povstali a „teroristé“ z Litvy zaútočili na ruskou enklávu Kaliningrad. Na odpor se jim postavilo více než 10 000 vojáků z Ruska a Běloruska, posílili Kaliningrad z moře a vyslali jednotky zvláštního určení za nepřátelské linie. Tři brigády připomínající brigády NATO, jedna hostující, druhá estonská a třetí lotyšská, pak vpadly do západního Ruska, kde je ovšem úspěšně odrazila elitní pskovská 76. výsadková divize posílená motostřeleckou brigádou.
Na každém vojenském cvičení je potřeba hypotetický nepřítel a z ruského pohledu je NATO přirozená volba. Vzhledem k tomu, že se Aliance rozšířila až ke hranicím Ruska a že i přes důrazné protesty Kremlu mezi sebe přijala tucet postkomunistických zemí, je o to žádoucnější vyslat silný signál. Západní země navíc naléhaly na Rusko, aby zprofesionalizovalo své ozbrojené síly (a pomáhaly mu v tom). A to se neobejde bez cvičení.
Hlavním cílem ruských cvičení je možná skutečně zhodnocení pokroku armádní reformy, obzvláště co se týče vytvoření autonomních brigád západnějšího střihu. A Rusko očividně není ochotno ani schopno vést se Severoatlantickou aliancí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
